Nepřímé pachatelství spočívá v úmyslu spáchat trestný čin prostřednictvím jiné, trestně neodpovědné osoby. Takováto osoba je v případě nepřímého pachatelství zneužita jako pouhý „živý nástroj“.Pachatelem může být pouze osoba příčetná. Není-li tomu tak, nemusí jít nutně o nepříčetnost v obecném pojetí, tedy ve smyslu nějaké duševní poruchy či zbavení svéprávnosti (dříve označované jako způsobilost k právním úkonům).Organizátor je ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil. Návodce je ten, kdo vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin.

Kdo není trestně odpovědný : Dovršení věku pro trestní odpovědnost

Trestně odpovědný tedy není ten, kdo v době spáchání trestného činu nedovršil 15 let. Pokud osoba dovršila věk 15 let, ale nepřekročila 18. rok svého věku, nazývá se mladistvým.

Jaké jsou druhy trestů

Současná právní úprava zná tyto druhy trestů: odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztrátu čestných titulů a vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti, vyhoštění.

Co je to úmysl : Úmysl (dolus, starším slovem zámysl) nebo i záměr označuje myšlenku, případně soubor myšlenek, jenž fakticky znamená předběžný plán na nějaký konkrétní čin nebo na určitou reálnou činnost, která se má stát v budoucnu (proběhne v budoucnosti).

Podezřelý – je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání. Obviněný – je ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání. Obžalovaný – po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.

Orgány činné v trestním řízení podle § 12 odst. 1 českého trestního řádu tvoří soud, státní zástupce a policejní orgán, pokud provádějí úkony trestního řízení. V anglicky mluvících zemích se procesní termín orgánů činných v trestním řízení, který by zahrnoval jak policii, tak i soud a státního zástupce, nepoužívá.

Jaké jsou orgány činné v trestním řízení

(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.října 2020 je zvýšen limit pro trestní stíhání za krádež a jiné trestné činy z částky 5.000,– Kč na 10.000,– Kč. Původní limit 5.000,– Kč platil od roku 2002. Od 1. října 2020 je zvýšen limit pro trestní stíhání za krádež a jiné trestné činy z částky 5.000,– Kč na 10.000,– Kč.§ 184Pomluva

(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

Čl. 65. (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

Jaký je nejvyšší trest v ČR : Doživotí v Česku

Doživotí je v Česku nejvyšším možným trestem (trest smrti od roku 1990 neexistuje).

Kdo prokazuje zavinění : Zavinění prokazuje zaměstnavatel. Zaměstnanec tedy není povinen dokázat, že škodu nezavinil, neboť důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli, s výjimkou schodku na svěřených hodnotách, které je povinen zaměstnanec vyúčtovat, a při škodě způsobené ztrátou svěřených věcí.

Kolik let za usmrceni z nedbalosti

§ 143 trestního zákoníku:

(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Pojem „osoba podezřelá“ vedle toho používá trestní řád v souvislosti se zadržením (§ 76). Jedná se o osobu, kterou lze za určitých okolností zadržet, přestože proti ní ještě nebylo zahájeno trestní stíhání ani zkrácené přípravné řízení. Jedná se např. o osobu přistiženou při trestném činu.Status obviněného

Podle současného trestního řádu se obviněným stane osoba podezřelá ze spáchání trestného činu doručením usnesení o zahájení trestního stíhání, které vydává zásadně policejní orgán nebo výjimečně státní zástupce.

Kdo podává žalobu : V České republice podle aktuálně účinného trestního řádu obžalobu může podat pouze státní zástupce, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. K obžalobě se připojí spisy shromážděné v přípravném řízení a o jejím podání se vyrozumí obviněný, obhájce a poškozený, popř. poškození.