Normativnost (regulativnost) je jednou z vlastností, která je vlastní normám, bez ohledu na to, zda se jedná o normy právní nebo jiné, a to nejen sociální normy. Je vlastní každému pravidlu, normě, kterým se má řídit určité chování.Český právní řád, jenž je součástí kontinentálního typu právní kultury, je založen na psaném právu a patří do něj zákony a další právní předpisy, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, k nimž dal souhlas Parlament ČR a nálezy Ústavního soudu, kterými Ústavní soud zrušil právní předpis nebo jeho část.Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.

Co je to dispozitivní : Dispozitivní právní norma je právní norma, u které se lze odchýlit od pravidla chování obsaženého v dispozici normy. Opakem normy dispozitivní je právní norma kogentní. Norma dispozitivní je dvojího charakteru, jelikož obsahuje v hypotéze dovolení odchýlit se od samotného pravidla chování obsaženého v dispozici.

Co to je normativní systém

Normativní systém je soubor ustálených pravidel (norem) lidského chování týkající se specifického prostředí. K největším normativním systémům patří právo, morálka, včetně professní (postup lex artis), a pravidla slušného chování (etiketa).

Co to je normativní smlouva : Normativní smlouva je smlouva, jejíž ustanovení jsou obecná a závazně regulují celou skupinu právních vztahů stejného druhu mezi relativně neurčitým počtem subjektů, a proto je formálním pramenem práva.

Právní normou rozumíme obecně závazné pravidlo chování, které má státem stanovenou nebo uznanou formu (pramen práva) a které je vynutitelné státním donucením. Norma stanoví příkaz, zákaz nebo oprávnění.

Podle povahy regulace (či podle povahy dispozice) můžeme rozlišit právní normy dovolující, zakazující a přikazující. Ty se odlišují podle normativní modality a důležité uvědomit si, že byť je ustanovení často důležitým kritériem pro takové určení, někdy samo nestačí a je nutné použít další informace.

Jaké jsou druhy právních norem

Podle povahy regulace (či podle povahy dispozice) můžeme rozlišit právní normy dovolující, zakazující a přikazující. Ty se odlišují podle normativní modality a důležité uvědomit si, že byť je ustanovení často důležitým kritériem pro takové určení, někdy samo nestačí a je nutné použít další informace.Právní normy kogentní (donucující) stanoví pravidlo chování, které je pro subjekty závazné a neměnitelné. Subjekty právního vztahu se nemohou dohodnout na žádné jiné variantě chování, než stanoví právní norma. Kogentní normy jsou typické např. pro právo veřejné (trestní, správní, finanční aj.).Taxativní – úplný, uzavřený výčet, nelze přihlédnout k jiným než uvedeným podmínkám, nelze ukládat jiné než uvedené sankce, výčet právních povinností a sankcí, taxativní musí být vymezení působnosti orgánů veřejné moci.

Sociální normy jsou ideje, které regulují společenské vztahy tím, že na základě sociálních hodnot preskripují určité způsoby chování společenských subjektů v různých sociálních útvarech. Základním předpokladem každé sociální normy je její kolektivní, popř. institucionální charakter.

Co to je právní norma : Právní normou rozumíme obecně závazné pravidlo chování, které má státem stanovenou nebo uznanou formu (pramen práva) a které je vynutitelné státním donucením. Norma stanoví příkaz, zákaz nebo oprávnění.

Co je to pramen práva : primárními jsou to právní předpisy (normativní právní akty), normativní smlouvy, soudní a správní precedenty a judikatura, právní obyčeje a některé další. Mezi sekundárními prameny práva to mohou být učebnice, právnické slovníky, právnická periodika, vládní dokumenty a mnohé další.

Co to je norma

Norma (někdy také standard) je požadavek na chování nebo vlastnosti člověka, situace apod., který se buďto předepisuje a vyžaduje, nebo popisuje, co je normální (přijatelné nebo obvyklé). Normy jsou psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti.

Obsah právní normy představuje spojení mezi subjektem a objektem (hovoříme o logicko-normativním spojení). V obsahu právní normy se seznámíme s tím, jak má adresát realizovat stanovené chování, zda mu to normotvůrce stanoví příkazem, zákazem, anebo mu určité chování dovoluje.Právní předpis (například zákon, vyhláška apod.) zpravidla obsahuje mnoho právních norem, některé právní předpisy ale neobsahují žádnou právní normu (deklarativní zákony, jako je například zákon o zásluhách Edvarda Beneše) nebo obsahují jen neúplné právní normy.

Co je to dispozitivní norma : Dispozitivní právní normy stanoví pravidlo, ale současně dávají adresátům možnost vytvořit si pravidlo vlastní, které se pro ně stává právně závazným a bude státem vynucováno.