Kdo a kdy chodí na kontrolu

Pokud jste na neschopence, jste povinni dodržovat režim stanovaný vaším ošetřujícím lékařem. Ten také určuje dobu vycházek, které ale nesmí být celkově delší než 6 hodin denně. Jestli tento režim dodržujete, může přijít v prvních 14 dnech zkontrolovat zaměstnavatel.O kontrole učiní lékař LPS zápis, který předá ošetřujícímu lékaři.Zaměstnavatel. Okresní správa sociálního zabezpečení, která kontroluje na základě podnětu zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře. Provést ji musí do 7 dnů ode dne obdržení žádosti. OSSZ pak musí zaměstnavatele písemně informovat o výsledku kontroly.

Kdo vyplaci nemocenskou prvnich 14 dní : V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků). Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci.

Jak poznat že u mě byla kontrola

Do neschopenky vám kontrolor vypíše datum a čas, připojí podpis a všechno je vyřízeno. V opačném případě – pokud vás doma nezastihnou – najdete ve schránce oznámení o provedené kontrole. Následující ordinační den byste se pak měli dostavit k ošetřujícímu lékaři a celou věc vysvětlit.

Jak casto chodi kontrola na neschopence : Kontrola může přijít v kteroukoliv denní či noční dobu, ve všední dny i o víkendech. Může přijít i opakovaně a také v den ukončení neschopenky. Jedinou omluvou, pokud člověk pobírající nemocenské dávky není zastižen v době kontroly na uvedené adrese, je návštěva lékaře.

Od 15. dne nemoci či pracovní neschopnosti provádí kontroly pracovník pověřený ČSSZ. Pracovníka kontroly může kromě dodržování stanovených vycházek a pobytu na uvedené adrese zajímat také dodržování léčebného režimu.

dne neschopnosti (bráno od vystavení neschopenky) platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku. Ten se odvíjí od průměrného výdělku v předcházejícím čtvrtletí. Do částky se započítávají pouze pracovní dny, svátky v případě, že by na ně připadl pracovní den zaměstnance.

Kdy může přijít kontrola na nemocenské

Prvních 14 dnů v případě zaměstnanců má právo je kontrolovat zaměstnavatel. Od 15. dne pracovní neschopnosti pak kontroly provádí pracovníci ČSSZ. O kontrole logicky není člověk informován předem.Kontroly jsou prováděny na základě tzv. plánu kontrol, který si podle aktuální situace sestavuje OSSZ. Obecně platí, že rozsah a doba, kdy jsou prováděny kontroly nemocných v pracovní neschopnosti, není nijak speciálně vymezen. Platí tedy, že kontrola může přijít téměř „kdykoliv“.V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, má i zaměstnavatel právo namátkově provést kontrolu u svého zaměstnance na adrese pobytu. Důležité je mít jménem viditelně označený zvonek. V opačném případě by mohlo dojít ke znemožnění provedení kontroly.

Pokud člověka kontrola nezastihla

V případě, kdy kontrola nezastihne člověka na nemocenské na zadané adrese, může být ukončena pracovní neschopnost, kráceny dávky nemocenské nebo zcela odebrány, a to i zpětně.

Jak často chodí kontrola na nemocenské : Kontrola může přijít v kteroukoliv denní či noční dobu, ve všední dny i o víkendech. Může přijít i opakovaně a také v den ukončení neschopenky. Jedinou omluvou, pokud člověk pobírající nemocenské dávky není zastižen v době kontroly na uvedené adrese, je návštěva lékaře.

Co všechno vidí zaměstnavatel na neschopence : Zaměstnavatel vidí vybrané informace na ePortálu ČSSZ. Může si také ČSSZ požádat o automatické zasílání informací do datové schránky o vzniku, trvání a ukončení každé dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Obdobně vše funguje v případě karantény, která je nyní kvůli nemoci covid-19 poměrně častou záležitostí.

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Co si nesmí zaměstnavatel dovolit : Zaměstnanec mimo jiné nesmí :

• požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště
• vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele,
• kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.