Druhým a posledním letem Armstronga byla mise Apollo 11. Zatímco Michael Collins kroužil ve velitelském modulu kolem Měsíce, Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé na Měsíci přistáli. Armstrong 21. července vystoupil jako první člověk na jeho povrch, a získal tím světovou proslulost.12. Při přistání Apolla 17 v údolí Taurus-Littrow jako první z lunárního modulu vystoupil Eugene Cernan a až za ním Harrison Schmitt, který se na konci mise vrátil do lunárního modulu první. Tím se stal Eugene Cernan, americký kosmonaut česko-slovenského původu, dosud posledním člověkem, který stál na měsíčním povrchu.Dne 20. července 1969 se Armstrong a Aldrin v lunárním modulu spustili na povrch Měsíce a ve 20:17:40 UTC přistáli v Moři klidu (Mare Tranquillitatis). O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce.

Kdy letěl Armstrong do vesmíru : Gemini 8Neil Armstrong / První let do vesmíru

Kolik bylo letu na Měsíc

Úspěch Apolla 11 zopakovali američtí astronauti v následujících letech hned několikrát: Mezi roky 1969 a 1972 se jich po povrchu Měsíce prošlo celkem dvanáct. Ovšem pouze podle oficiální verze – skeptici tvrdí, že tam nestanul ani jeden. Konspirace se vyrojily už v době prvního přistání na zemském souputníkovi.

Kolik Míši bylo na Měsíci : Následující čtyři mise – Apollo 14, 15, 16 a 17 – proběhly úspěšně. V posledních třech astronauti k pohybu po Měsíci používali vozidlo Lunar Rover. Posledním letem k Měsíci bylo Apollo 17, jehož velitel Eugene Cernan byl posledním člověkem stojícím na povrchu Měsíce.

Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2,5 milionu let.

Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi. Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země – prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.

Co řekl Armstrong na Měsíci

července 1969 jeho noha poprvé dotkla měsíčního povrchu, musel to být obrovský stres. Snad proto Armstrong před slovem „man“ (člověk) vypustil neurčitý člen „a“, čímž se význam posunul. V přesném překladu tedy ta věta zněla: „Malý krok pro lidstvo, obrovský skok pro lidstvo.července startovali ze Země, 20. července 1969 přistál přistávací modul Eagel s Armstrongem a Aldrinem na Měsíci. To bylo večer našeho času, ve světovém čase to bylo ve 20 hodin 17 minut a 40 sekund, se všude uvádí. A Neil Armstrong vystoupil a pronesl onu slavnou větu na povrchu Měsíce až po půlnoci, tedy 21.Mise Apollo 11 byla vyvrcholením celého programu. Dne 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch.

Souhrnné údaje. Orbitálních kosmických letů – včetně právě probíhajících – se dosud zúčastnilo nebo právě účastní 617 osob, z nichž 128 již nežije.

Jaký člověk žil nejdéle : Prokazatelně nejdéle žijícím mužem byl Japonec Džiróemon Kimura, který se narodil v roce 1897 a zemřel v roce 2013, žil 116 let a 54 dní.

Kolik let se nejvíc dožil člověk : Nejstarším člověkem mezi lidmi vůbec byla Francouzka Jeanne Louise Calmentová. Nejstarší muž byl Japonec Masazo Nonaka. Dožil se 113 let. Nového nejstaršího kmeta Guinnessova kniha rekordů stále hledá.

Co zpusobuje Měsíc na Zemi

K nejdůležitějším projevům vlivu Měsíce na Zemi patří slapové jevy, jejichž působení je nejvíce patrné na přílivu a odlivu oceánské vody. K velmi zřetelným, ale pro Zemi nedůležitým jevům patří zatmění Slunce a Měsíce.

Bez něj by se moře a oceány jen tiše vlnily vlivem slabé gravitace mohutného, zato vzdáleného Slunce. Příliv a odliv pomáhají odnášet teplejší vodu od rovníku k pólům. Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi.Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Kolik Čechů Letelo do vesmíru : Souhrnné údaje. Orbitálních kosmických letů – včetně právě probíhajících – se dosud zúčastnilo nebo právě účastní 617 osob, z nichž 128 již nežije. Od 30. dubna 2024, 09:46 UTC (11:46 SELČ), ve vesmíru pobývá celkem 10 lidí.