Populace jezevců nalezneme v téměř cele Evropě, vyjma jejich nejsevernějších části, a také na většině území Asie. Životní prostředí jezevce tvoří lesnatá stanoviště, nejlépe s převahou listnáčů, s dostatkem přirozených úkrytů a skalnatým podložím.Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) představuje v živočišné říši unikát mezi unikáty: žije pod zemí v atmosféře, v níž by se každý jiný savec během pár minut udusil, přesto je dlouhověký, necítí bolest a společenské uspořádání okopíroval od včel.Druhy nor. Zemní nory: Zemní nory jsou typem úkrytu, který si zvířata vykopávají přímo v zemi. Typickými zástupci, kteří si takové nory staví, jsou hlodavci, jako jsou králíci, ježci nebo sysli. Tyto nory poskytují ochranu před predátory, slouží jako místo pro odpočinek, hnízdění a rozmnožování.

Kde bydlí srnky : Srny, jeleni a divoká prasata nemají žádný příbytek. Jednoduše spí na zemi. To asi není moc pohodlné, říkáte si Až budete příště v lese, zkuste se uvelebit (třeba i s celou rodinou) jako oni, a uvidíte.

Co žije v hlíně

V půdě najdeme nejprimitivnější archea, dále bakterie, houby, protista a celou plejádu bezobratlých živočichů, od mikrofauny přes mezofaunu po makrofaunu. Najdeme v ní, roztoče, chvostoskoky, hlístice, žížaly, larvy brouků, much, mnohonožky, stonožky a mnoho dalších skupin.

Kde zije Rypoš lysý : Rypoš lysý se přirozeně vyskytuje v sušších částech tropické savany východní Afriky, převážně v jižní Etiopii, Keni a Somálsku. Společenství sestávající průměrně ze 75–90 jedinců žije společně v složitém systému chodeb v africké poušti. Systém chodeb vytvořených rypoši může celkem měřit až dvě nebo tři míle (3–5 km).

Nejkratší život má jepice (1–3 dny), pokud ale nepočítáme dobu, kterou byla jepice larvou. Ze savců mají krátký život například potkani (2–4 roky) a křečci (2–3 roky).

Rypoš lysý je podle nové studie jediným známým savcem, u kterého se ve stáří nijak nezvyšuje riziko smrti. Zvířata stará 20 či 30 let neumírají s větší pravděpodobností než půlroční. Je to dokonce naopak, riziko úmrtí podle výsledku s věkem mírně klesá. Rypoši lysí nejsou na pohled zrovna ideální domácí mazlíčci.

Kdo žije pod zemí

Nejčetnějšími obyvateli dolu jsou různé druhy bezobratlých – pavouci, motýli, dvoukřídlý hmyz (komáři) a měkkýši. V zimních měsících se v dole vyskytují zejména savci z řádu letounů, zastoupeni netopýry a vrápenci. U nás žijící netopýři se živí převážně různými druhy hmyzu, ale také pavouky, sekáči nebo stonožkami.Brloh je chráněné, někdy podzemní místo, kde přebývají některé šelmy; doupě. Užívá se v souvislosti s úkrytem, místem odpočinku a vrhu mláďat větších savců. Brloh není nora.Samice srnce se nazývá srna (řidčeji srnka), mládě pak srnče (řidčeji srně). V České republice se jedná vedle prasete divokého o nejrozšířenější spárkatou zvěř.

Při nepříznivých klimatických podmínkách, zejména vysoké sněhové pokrývce, se srnčí zvěř pohybuje pouze minimálně a po většinu doby zůstává na omezeném prostoru. Upřednostňuje přitom stanoviště, která jí poskytují zároveň maximální pocit bezpečí, ochranu před nepříznivým počasím a lehce dosažitelnou potravu.

Co žije kolem vody : Dobrým strážcem čistoty pramene je výskyt ploštěnek, které žijí pouze v dokonale čisté vodě. Kolem dravějších toků horských potoků najdeme především mechy, které jsou domovem larev muchniček a pakomárů. Ve vodách klidnějších potoků žijí např. jepice, pošvatky, chrostíci, pstruzi, siveni, skorci.

Které hlodavce můžeme spatřit kolem vody : Které hlodavce můžeme spatřit kolem vody Ondatru pižmovou, hryzce vodního.

Co je nejtěžší zvíře na světě

Nejvyšší odhady váhy jsou 190, resp. 199 tun. Podle studie z roku 2022 odhadla mohou největší jedinci dosahovat váhy kolem 200 tun. O plejtvákovi obrovském se často uvádí, že se jedná o největšího živočicha, který kdy existoval na Zemi.

Nejkratší věk zvířat

Nejkratší život má samička jepice, která umírá po 1 až 3 dnech. Do délky života se ale nepočítá doba, kdy byly ještě larvami. Na druhé příčce jsou pak vážky, které se dožívají od 7 do 60 dní podle druhu.Ano, nejnebezpečnějšími zvířaty světa jsou komáři. Jejich bodavě sací ústní ústrojí samo o sobě samozřejmě člověka nezahubí. Může však na něj přenést tropické smrtelné nemoci, především malárii a horečku dengue. Komáři žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy a ročně způsobí asi 750 000 úmrtí.

Kde a jak spí jelen : Za dne lehává jelení zvěř v lesních houštinách, kde odpočívá, přežvykuje a spí. Na pastvu vychází až za šera a pak brzy ráno. Živí se travinami a bylinami, pupeny, výhonky, listy a jehlicemi keřů mladých lesních stromků. Na podzim sbírají jeleni semena dřevin, zvláště žaludy, bukvice, kaštany.