Kdo tedy nemusí platit sociální pojištění Zaměstnanci, kteří mají nízký příjem. V roce 2024 se jedná o zaměstnance, jejichž hrubý měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč. OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost.V České republice hradí za zaměstnance povinné pojistné jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel – srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede.Jestliže dlužník ani poté dluh na sociálním pojištění nezaplatí, může ČSSZ přistoupit k jeho vymáhání soudní cestou v podobě správní exekuce, nebo přes soudního exekutora. V druhém případě, tedy využití služeb exekutora, dochází po zahájení exekučního řízení k zápisu dlužníka do registru exekucí.

Kolik se platí sociální pojištění Když nepracuji : Obecně ke všem důvodům dobrovolné účasti na pojištění:

Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 %. Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2024 činí 28% z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2023, tedy 3 078 Kč.

Jak se vyhnout placeni sociálního pojištění

Sociální pojištění za celý kalendářní rok 2021 z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se neplatí, když je hrubý zisk do 85 058 korun. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Filip má hrubý zisk do limitu, proto sociální pojištění platit nebude.

Co si musím platit Když nepracuji : Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí samy platit zdravotní pojištění, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce. Neplacení zdravotního pojištění je ze strany zdravotních pojišťoven sankciováno, přičemž všechny zdravotní pojišťovny si velmi pečlivě své pohledávky hlídají a případně vymáhají i exekučně.

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2023 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 96 777 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 96 777 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok.

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2023 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 96 777 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 96 777 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok.

Co musí platit osoba bez zdanitelných příjmů

Osoba bez zdanitelných příjmů sama platí pojistné za celý kalendářní měsíc v zákonem stanovené výši. OBZP je povinna platit měsíčně pojistné ve výši vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Minimální mzda je stanovená nařízením vlády.Zálohy neplatí ten, kdo je po celý kalendářní měsíc současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Státní pojištěnci neplatí jako OSVČ zálohy jen v prvním kalendářním roce své činnosti.OSVČ vykonávající činnost jako hlavní zaplatí v roce 2024 minimální zdravotní pojistné 2 968 Kč měsíčně, OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší zálohy neplatí, případné pojistné se doplatí zpětně za celý rok na základě reálných příjmů.

Kdy OSVČ neplatí měsíční zálohy na sociální pojištění OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, nemají povinnost platit sociální pojištění, pokud jejich daňový základ (příjmy minus výdaje) nedosahuje v kalendářním roce výše rozhodné částky (pro rok 2015 je to 63 685 Kč).

Kolik platí osoba bez zdanitelných příjmů sociální pojištění : Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) je povinna sama platit měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se platné minimální mzdě.

Kdy musí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění : Zálohy jsou splatné vždy od prvního do posledního dne měsíce, na který je záloha určena. Za den platby je přitom považován až den, kdy platba došla na správný účet. Bez sankce, bez penalizace, je možné zálohu doplatit až do konce následujícího měsíce.

Kdy nemusí OSVČ platit zálohy na důchodové pojištění

OSVČ není povinna platit zálohy

za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ.