Antwort Kdo může být spasen? Weitere Antworten – Kdo bude spasen
Marek 16:16 Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.σωτηρία sótéría) označuje záchranu, původně jak časnou (dočasnou, z každodenní životní zkušenosti, být zachráněn např. od nepřítele apod.), tak nadpřirozenou (náboženskou, věčnou). Teologická nauka o spáse se nazývá soteriologie.
Ježíš Kristus | |
---|---|
Úmrtí | 7. dubna 30 (ve věku 35–36 let) nebo 3. dubna 33 (ve věku 38–39 let) Jeruzalém, Judea |
Příčina úmrtí | ukřižování |
Místo pohřbení | Jeruzalém, Boží hrob |
Bydliště | Nazaret Kafarnaum Galilea |
Kdy vstal z mrtvých : Zmrtvýchvstání) Ježíšovo. Podle líčení evangelií byl Ježíš třetího dne po své smrti vzkříšen/vstal z mrtvých.
Kdo vytrvá až do konce bude spasen
Matouš 24:12-13 Bible Kralická 1613 (BKR)
A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.
Kdo uvěří a pokřtí se : Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví. “
Slovo „vykoupení“ označuje „vysvobození“ a také „získání“ na základě koupě nebo zaplacení výkupného. Ve Starém zákoně prožil izraelský národ vykoupení z egyptského otroctví. Byl „vysvobozen“ z moci faraona a „získán“ Hospodinem jako jeho lid, jako Boží lid.
Mělo by tedy jít o hrob Ježíšovy rodiny, píše portál Dailymail.co.uk. Vědci tvrdí, že existuje mnoho náznaků, že Ježíš byl ženatý a měl dítě. Fyzické vzkříšení se podle nich neudálo. Ježíše pochovali spolu s dalšími devíti lidmi, včetně syna Jidáše a manželky Marie.
Co se stalo s Ježíšem po jeho vzkříšení
Ježíš Nazaretský je vzkříšený Vykupitel, a [já] svědčím o všem, co vyplývá z toho, že byl skutečně vzkříšen. Poté, co Ježíš trpěl a zemřel na kříži a Jeho bezvládné tělo bylo položeno do hrobu, zahalil Jeho učedníky pocit zmaru a zoufalství.Zelený čtvrtek nám připomíná poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován, na Velikonoční neděli vstal z mrtvých.Věřili totiž, že Kristovou smrtí a vzkříšením byla připravena cesta pro nový vztah s Bohem. Tato nová cesta nebyla založena na zákoně, ale na pomoci od vzkříšeného Spasitele, na skutečnosti, že Kristus nese naše hříchy a dává nám život. Vzkříšení bylo sice překvapivé, ale bylo jasně předpovězeno.
Ježíš Nazaretský je vzkříšený Vykupitel, a [já] svědčím o všem, co vyplývá z toho, že byl skutečně vzkříšen. Poté, co Ježíš trpěl a zemřel na kříži a Jeho bezvládné tělo bylo položeno do hrobu, zahalil Jeho učedníky pocit zmaru a zoufalství.
Kdo uvěří a pokřtí se bude spasen : Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví. “
Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá Bible : „Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí. “ (Př 26:27) Tím se chce říct, že když zamýšlíte ublížit druhému, chystáte na něho nějakou léčku, tak se často stane, že se sami do ní nachytáte. A to české přísloví zní podobně: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Jak dlouho byl Ježíš na kříži
Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící ke zvláštní bohoslužbě. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. V Česku se o totéž zatím neúspěšně snaží senátoři.
30 nebo 33 n. l. Podle kanonických evangelií byl Ježíš zatčen a souzen Sanhedrinem, poté Pilátem Pontským odsouzen k bičování a nakonec Římany ukřižován. Jeho smrt je podle nich chápána jako oběť za hřích.Zelený čtvrtek nám připomíná poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován, na Velikonoční neděli vstal z mrtvých.
Co se děje na Bílou sobotu : Bílá sobota (latinsky sabbatum sanctum, magnum či luminum – tj. svatá, velká nebo světlá, světelná) je v liturgickém kalendáři den před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne – druhý den velikonočního tridua. Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.