Zaměstnavatelem může být jak právnická osoba (např. obchodní společnost, družstvo, spolek), tak osoba fyzická (člověk), může jím být také stát (Česká republika, která jedná v pracovněprávních vztazích prostřednictvím příslušné organizační složky státu, například některého z ministerstev).Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.

Na co nemá zaměstnavatel právo : zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Kdo může být zaměstnanec

Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Co musí zaměstnavatel zajistit pro své zaměstnance : ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE

Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich kompetencí.

Hromadně se určí, že si všichni zaměstnanci bez výjimky vyberou volno třeba prvních čtrnáct dnů v srpnu. V práci pak doslova není ani noha. Ze zákona však může nařízená celozávodní dovolená trvat maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů nejdéle čtyři týdny.

Kdy vás převést na jinou práci můžou (ale nemusí)

Rovněž může přeřadit zaměstnavatel zaměstnance, pokud zaměstnanec dočasně pozbyl zákonem stanovené předpoklady pro výkon práce. To lze učinit maximálně na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

Kolik po mě může chtít zaměstnavatel za škodu

V případě, že zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, dle zákoníku práce za škodu zodpovídá do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku.Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa. V období prvních 14 kalendářních dní přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku.Zaměstnavatel může zaměstnance také i bez jeho souhlasu takzvaně poslat na překážky v práci, což v praxi znamená, že mu nařídí, aby se na určitou dobu nedostavoval na pracoviště. V tomto případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy až do ve výše 100 % průměrného výdělku.

Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich kompetencí.

Kolik přispívá zaměstnavatel na oběd : Obvykle u benefitu příspěvku na stravování platí, že si 45 % hradí zaměstnanec sám ze mzdy a zbylých 55 % je na zaměstnavateli. Jedná se však o nepsané pravidlo, už i v České republice najdeme zaměstnavatele, kteří poskytují benefit v plné výši, tedy hradí celé jídlo.

Kdo má nárok na 5 týdnů dovolené : Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce (např. zaměstnanci státu, územního samosprávného celku atd.), u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol pak 8 týdnů v kalendářním roce.

Kdo může nařídit dovolenou

Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu).

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.Při rovnoměrnémi i při nerovnoměrném rozložení pracovní doby zaměstnavatel musí vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejméně dva týdny předem. Tento rozvrh musí zaměstnanec dodržovat a není možné se proti němu bránit.

Kolik může chtít zaměstnavatel po zaměstnanci : Rozsah náhrady škody, kterou může zaměstnavatel požadovat po svém zaměstnanci, stanoví zákoník práce, a to tak, že náhrada škody nesmí přesáhnout 4,5 násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku zaměstnance.