Podnět ústavnímu soudu na zrušení obecně závazné vyhlášky může podat kromě ministerstva vnitra také vláda, skupina nejméně 25 poslanců, skupina nejméně 10 senátorů, podavatel ústavní stížnosti, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, v případech meritorního rozhodování o ústavní …Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce. Radě městské části nepřísluší vydávat nařízení (§ 94 odst.V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).

Kdo vydává nařízení : Nařízení ve užším smyslu státněprávní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu, který může vydávat vláda, ministerstvo nebo jiný správní úřad, obce a kraje k provedení zákona.

Kdo a jak vykonává dozor nad obecně závaznými vyhláškami obce

Dozor nad vydáváním obecně závazných vyhlášek obce je v kompetenci Ministerstva vnitra. Dozor nad vydáváním nařízení obce vykonává krajský úřad.

Jak se bránit proti vyhlášce : Existují tři možnosti, jak se proti nezákonné vyhlášce bránit:

1. Upozornit na to podnětem přímo obec,
2. podat podnět k Ministerstvu vnitra nebo.
3. se bránit přímo proti zásahu provedenému na základě vyhlášky.

Postupy a pravidla schvalování nařízení vlády se řídí zejména Legislativními pravidly vlády a Jednacím řádem vlády v jejich platném znění. Legislativní pravidla vlády mimo jiné uvádí, že: Zákonem nelze měnit nařízení vlády nebo vyhlášku; nařízením vlády nelze měnit vyhlášku.

OZV může na úřední desce viset libovolně dlouhou dobu. Zákon o obcích v § 12 odst. 1 stanoví pouze minimální dobu vyvěšení, která činí 15 dnů.

Kdo může zrušit vyhlášku ministerstva

Postupy a pravidla schvalování nařízení vlády se řídí zejména Legislativními pravidly vlády a Jednacím řádem vlády v jejich platném znění. Legislativní pravidla vlády mimo jiné uvádí, že: Zákonem nelze měnit nařízení vlády nebo vyhlášku; nařízením vlády nelze měnit vyhlášku.Vyhláška 50/78 Sb k 1.7.2022 končí a nahrazuje ji nová legislativa, jmenovitě zákon 250/2021 Sb s příslušnými prováděcími předpisy.Postupy a pravidla schvalování nařízení vlády se řídí zejména Legislativními pravidly vlády a Jednacím řádem vlády v jejich platném znění. Legislativní pravidla vlády mimo jiné uvádí, že: Zákonem nelze měnit nařízení vlády nebo vyhlášku; nařízením vlády nelze měnit vyhlášku.

Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu.

Kdo vykonává dozor nad vydáváním a obsahem nařízení krajů a usnesení rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti : Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti vykonávají krajské úřady.

Kde najdu vyhlášku : Všechny nově přijaté obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů najdete od ledna na internetové adrese https://sbirkapp.gov.cz/. Informační systém Ministerstva vnitra umožňuje hledat právní předpisy dle obcí a témat i zaslat upozornění hned, jakmile vybraná obec vyhlásí nový právní předpis.

Kdo může podat návrh na zrušení zákona

Oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení mají subjekty uvedené v ustanovení § 64 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., tedy prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ve smyslu písm.

10 V prvním případě jsou podle zákona o Ústavním soudu k podání návrhu aktivně legitimováni – prezident, nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů, senát Ústavního soudu nebo ústavní stěžovatel v případě, že se předmět stížnosti opírá o neústavnost zákona.Na úřední desce mohou být nepovinně zveřejňovány např. i zápisy z jednání zastupitelstva (blíže viz situace č. 14.). Dále obec obvykle zveřejňuje i nepovinné informace jako údaje o společenském, kulturním a sportovním životě obce, oznámení o ztrátách a nálezech apod.

Jak dlouho musí být Dokument na úřední desce : 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Více informací o postupu včetně vzoru žádosti najdete v našem průvodci právem na informace. Většina dokumentů musí být na úřední desce nejprve vyvěšena po dobu 15 dnů a až poté začínají běžet lhůty další (např. k odvolání).