Základem, ze kterého vychází etiketa při nabídce tykání, je zásada, že tykání vždy nabízí osoba společensky významnější osobě společensky méně významné, tedy: žena muži. starší mladšímu. nadřízený podřízenému, bez ohledu na pohlaví a věk.A tak zatímco někteří neváhají ani vteřinu a nehledě na věk vám nabídnou tykání často už při příchodu do zaměstnání, ti váhavější si s vámi mohou vykat i několik let. Vykání může mít i jiný důvod než věkový rozdíl nebo vztah nadřízený-podřízený. Je to i projev určité úcty k druhé osobě.Kdo komu nabízí tykání Základním pravidlem je, že tykání nabízí vždy společensky významnější osoba, tedy žena muži, nadřízený podřízenému, starší mladšímu. To ovšem v mnoha případech není zcela jednoznačné. Například přechod z tykání na vykání mezi mužem a ženou.

Jak nabídnout tykání : “ Nabídku tykání od společensky významnější osoby nelze odmítnout,“ říká Ladislav Špaček. Je také možné použít gramatický nástroj, který vykání trochu otupí, což je spojení vykání s křestním jménem. „Nabídku tykání od společensky významnější osoby není možné odmítnout, byla by to velká neomalenost, až urážka.

Jak odmítnout nabídku tykání

Odmítnout tykání není neslušné. Jen je to třeba provést taktně. Například: "Nezlobte se, ale raději bych zůstal u vykání, jsem na to zvyklý." Nebo "… lépe se mi tak s partnery komunikuje." Ten, kdo vám tykání nabídl, by s tím měl počítat a vaši reakci bez mrknutí oka přijmout.

Kdy můžu tykat : Tykání může navrhnout i mladší staršímu či podřízený nadřízenému, ale pouze v případě, že žádá, aby dotyčná osoba tykala, zatímco sám hodlá zůstat u vykání.

Žena tedy jde po pravém boku muže, kromě následujích odchylek. Dříve existovalo pravidlo, že na čestném místě chodila žena svobodná nebo cizí, kdežto manželka chodila po levé straně. Vycházelo se z toho, že manžel byl hlavou rodiny, a tudíž mu příslušelo místo čestné.

Platí totéž, co pro podání ruky. Starší žena nabízí tykání mladší, starší muž nabízí tykání mladšímu muži. U stejného pohlaví opět společensky významnější nabízí tykání jako první. Společenský význam a vyšší věk se naštěstí – i když samozřejmě ne vždy – vyskytují obvykle paralelně.

Co je to týkat

Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2. osoby jednotného čísla (ty). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné.Odmítnout tykání není neslušné. Jen je to třeba provést taktně. Například: "Nezlobte se, ale raději bych zůstal u vykání, jsem na to zvyklý." Nebo "… lépe se mi tak s partnery komunikuje." Ten, kdo vám tykání nabídl, by s tím měl počítat a vaši reakci bez mrknutí oka přijmout.Ať přijdete či nikoli, vždy upřímně poděkujte dané osobě za to, že vás pozvala. Dejte jí najevo, že je to pro vás čest a radost, že si o vás myslí tolik dobrého, že jste vůbec nějakou pozvánku dostali. Buďte upřímní. V případě, že jste už někdy "mlžili" o pravých důvodech odmítnutí, skončete s tím.

Historicky yykání vzniklo jako následek formy vlády pozdních římských císařů. Římským císařům se až do konce 3. století n. l. tykalo, protože latina oslovení množným číslem vůči jedné osobě ani neznala.

Co znamená vykat a tykat : K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v češtině používá vykání (oslovování jednotlivého člověka v 2. osobě množného čísla, vy).

Kdo vchází jako první : Vcházení: Do restaurace vchází vždy jako první muž. Je to jediná výjimka. V ostatních případech má žena přednost. Pokud jdete v restauraci do patra, žena jde do schodů první, až po ní muž.

Kdo jde první do dveří

Při vstupu do objektů

Muž dává přednost ženě, otevře jí dveře a podrží je! V některých případech však jde první muž, a to tehdy, jedná-li se o prostory pro ženu neznámé, riskantní, neobvyklé, a kam by tedy muž měl ženu uvádět nebo ji dokonce chránit.

Vždy jasně konstatujte své ne: Ne (děkuji), nechci. Nevysvětlujte důvody, nevymýšlejte si, neomlouvejte se: Protože v poslední době raději trávím čas sama. Dejte najevo empatii: Chápu, že bys ráda na kávu a je ti to líto. Pokud cítíte, že byste někdy šla, udělejte kompromis: Můžeme zajít třeba jindy, dám ti vědět sama.Důležité je, aby Ti v tom bylo dobře. Je na Tobě, jestli jí to řekneš ústně nebo odepíšeš na zprávu. Může pomoci vysvětlit, jak se ohledně toho cítíš, klidně i napsat, že ji nechceš ranit, pokud to tak je. Pak stačí jen stručně napsat, že o chození nemáš zájem a je na Tobě, jestli uvedeš důvod.

Jak reagovat na odmitnuti pozvani : Přestože odmítnutí pozvání na jakoukoliv událost nebývá příjemné ani pro jednu stranu, občas se takové situaci nevyhneme. Buďte k hostiteli upřímní a odpovězte na pozvánku co nejdříve. Především nikdy nenechávejte pozvánku bez odpovědi, hostitel by byl zklamaný, kdybyste nedorazili bez předchozího varování.