Kdo musí platit zálohy na daň z příjmu Zálohová povinnost vzniká v případě, že poslední daňová povinnost poplatníka přesáhne 30 000 Kč. Poslední daňovou povinností rozumíme částku, kterou jsme v předchozím roce zaplatili na daních po odpočtech a veškerých slevách (u fyzických osob po daňovém zvýhodnění).Pokud neměl poplatník příjmy ze zaměstnání a poslední daňová povinnost je vyšší než 30 000 Kč, vzniká povinnost platit zálohy na daň. Frekvence placení záloh je stanovena takto: pololetně – daň vyšší než 30 000 Kč a zároveň nižší než 150 000 Kč – záloha na daň se platí ve výši 40 % daňové povinnosti.Základní daňová sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 %, pro část příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy se uplatňuje zvýšená 23% sazba. Výpočet daně z příjmů Výpočet daně z příjmů není jednoduchý.

Kdo platí daň z příjmů : Podle § 38g ZDP: Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP).

Kolik se platí záloha na daň z příjmů

menší než 15 %, platíte zálohy pololetní nebo čtvrtletní dle poslední daňové povinnosti (jak jsme uváděli výše), mezi 15 % a 50 %, platíte zálohy dle stejných podmínek, ale v poloviční výši, větší než 50 %, zálohy neplatíte.

Co je to zálohová daň : Daň zálohová koresponduje s daní z příjmů fyzických osob z ostatních příjmů. V současné době je tato daň rovná ve výši 15%, v minulosti byla ovšem uplatňována progresivně od 12% do 32% podle výše příjmů; do budoucna se opět uvažuje o návratu k progresivním sazbám.

Zálohy platíte od 30 000 Kč

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti. Jinými slovy – pokud vám v daňovém přiznání vyšla daň vyšší než 30 000 Kč, budete mít od následujícího roku povinnost platit zálohy. Úhrada daně se tím rozloží do splátek v průběhu roku.

Pokud je větší než 30 000 Kč, ale menší nebo rovna 150 000 Kč, výše záloh je 40% z této částky a zálohy se platí 6. a 12. měsíc zdaňovacího období. Pokud je vyšší než 150 000 Kč, je výše záloh 25%.

Jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou dani

U srážkové daně se příjem zkrátka nezapočítává na konci roku mezi ostatní příjmy poplatníka – je konečná a není ji potřeba uvádět v běžném daňovém přiznání. U zálohové je tomu přesně naopak. Rozhodnutí, jakou sazbu ale použít, je velmi individuální a odvíjí se od výše a struktury příjmů poplatníka.Základní lhůtapro podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, je tedy do 1. 4. následujícího kalendářního roku. Podáte-li daňové přiznání elektronicky, je lhůta pro podání přiznání 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období.To je sice pravda, ale jen do jisté míry – tou měrou je šest tisíc korun nezaměstnaneckých příjmů. Do této hranice je přivýdělek „beztrestný“, přiznávat ho nemusíte a daň z něj neplatíte. Stejně tak když si přivyděláte dohodami do deseti tisíc korun měsíčně, ze kterých zaměstnavatel uhradil takzvanou srážkovou daň.

Pololetní zálohy platí všichni poplatníci, kteří v předchozím roce zaplatili na dani z příjmů více než 30 000 Kč, ale zároveň maximálně 150 000 Kč. V tomto případě platíte 2 zálohy ročně ve výši 40 % z poslední známé daňové povinnosti. Splatnost první zálohy je 15. června a druhé 15.

Co když nezaplatím zálohu na daň z příjmů : Co se stane, když nezaplatím daň Daň, ať už jde o daň z příjmů, daň z přidané hodnoty nebo jakoukoli jinou daň, musíte doplatit. K tomu se vám ještě připočítá pokuta – úrok z prodlení. Pokud jste zároveň nepodali včas daňové přiznání, platíte ještě pokutu za pozdě podané přiznání.

Kam se platí zálohová daň : Výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Peníze posíláte dle pokynů příslušnému finančnímu úřadu. Finanční úřad vás k placení záloh sám nevyzve. Pokud se vás tato povinnost týká, musíte si ji pohlídat sami.

Kdy se platí srážková a kdy zálohová daň

Pokud nepodepíšete prohlášení poplatníka daně z příjmu, bude Vám do limitu 10 000 Kč sražena daň srážková, která činí 15 %. Odečte ji Váš zaměstnavatel a příjem už pak dále nemusíte (ale můžete) vykazovat v daňovém přiznání. Při překročení limitu 10 000 Kč se Vám bude strhávat tzv. zálohová na daň z příjmu.

Zálohová daň funguje na principu, že zaměstnanci je strhávána ze mzdy ve formě záloh, které jsou na konci zdaňovacího období zúčtovány. Zálohová daň se odvádí vždy, když má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani.Kdy se daňové přiznání nepodává Do konce roku 2022 platí, že fyzická osoba nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů, pokud její celkové roční příjmy nepřevyšují 15 tisíc korun. Tento limit se od roku 2023 zvyšuje na 50 tisíc korun ročně.

Kolik si můžu vydelat a nemusím danit : Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, který nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 50 tisíc korun za rok (od roku 2024). Co přesně jsou příležitostné příjmy a jaké jsou daňové povinnosti při překročení limitu vám prozradíme v následujícím textu na BusinessInfo.cz.