Ústavní stížnost lze podat poštou, e-mailem na elektronickou podatelnu, datovou schránkou, telefaxem nebo osobně na podatelně, nelze ji však podat ústně.Ústavní stížnost může podat jak fyzická, tak i právnická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení jejího základního práva nebo svobody zaručované ústavním pořádkem.Za podání ústavní stížnosti se neplatí soudní poplatek. Ústavní soud o stížnosti rozhodne obvykle v době šesti až dvanácti měsíců od podání, a to bez ústního jednání. Případný úspěch v řízení obvykle znamená, že Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc zpět k novému rozhodnutí příslušnému orgánu.

Kdo může podat návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem : b) citovaného zákonapraví, že návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy může podat skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval.

Jak dlouho trvá vyřízení ústavní stížnosti

Lhůty pro vyřízení žádosti

Na žádost učiněnou písemně poskytne Ústavní soud informaci do 15 dnů od přijetí podání. Lhůta může být ze závažných důvodů prodloužena, nejvíce však o 10 dní. Prodloužení lhůty musí být zdůvodněno.

Za jakých podmínek lze stíhat ústavního soudce : Soudci Ústavního soudu jsou k zajištění své nezávislosti na moci výkonné vybaveni imunitou: soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu a zadržet jej lze jen v případě, že byl dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté.

Do funkce je soudce jmenován na návrh ministra spravedlnosti prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu své funkce (jde o významnou záruku nezávislosti soudce). Funkce se ujímá složením slibu do rukou prezidenta republiky. Soudce je při svém rozhodování vázán pouze zákonem.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst.

Kdo musí schválit ústavní zákon

Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu.Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst.Ústavní soud České republiky

Ústavní soud
Předseda	JUDr. Josef Baxa
Místopředseda	doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. prof. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Adresa	Joštova 8 660 83 Brno
Souřadnice	49°11′51,36″ s. š., 16°36′15,84″ v. d.

Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let (čl. 84 odst. 1 Ústavy).

Kdo podává návrh zákona : Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.

Kdo schvaluje ústavu : rigidních ústav – ke změnu textu Ústavy je potřebná složitější procedura, než ke změně běžného zákona. Procedura přijímání ústavních zákonů je upravena v čl. 39 Ústavy, podle nějž k přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Kdo schvaluje ústavní soudce

Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu Parlamentu prezident republiky na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky samostatně z řad soudců Ústavního soudu.

Soudce Ústavního soudu se ujímá své funkce složením tohoto slibu do rukou prezidenta republiky: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedl, že jde o uplatnění principu kolektivní viny a že se za toto rozhodnutí hluboce stydí. V únoru 2021 rozhodl o zrušení části volebního zákona. Ústavní soud shledal, že použití D'Hondtova dělitele spolu s nestejně velkými volebními kraji znevýhodňuje některé hlasy voličů.

Kdo podepisuje ústavu : Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. (1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. (2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.