Antwort Kdo stanul na povrchu Měsíce? Weitere Antworten – Kdo stanul na povrchu Mesice
Seznam lidí, kteří stanuli na Měsíci
Pořadí | Jméno | Věk v průběhu mise |
---|---|---|
1. | Neil Armstrong | 38 let |
2. | Buzz Aldrin | 39 let |
3. | Charles Conrad | 38 let |
4. | Alan Bean | 37 let |
července, přiletěli na oběžnou dráhu Měsíce. Dne 20. července 1969 se Armstrong a Aldrin v lunárním modulu spustili na povrch Měsíce a ve 20:17:40 UTC přistáli v Moři klidu (Mare Tranquillitatis). O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce.Mise Apollo 11 byla vyvrcholením celého programu. Dne 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch.
Kdy naposledy byl nekdo na Měsíci : Dnes je to právě 40 let, co na Měsíci naposledy přistál člověk. Velitelem mise Apollo 17, která přistála na měsíčním povrchu 11. prosince roku 1972, byl Eugene Cernan, rodák z Chicaga s českými a slovenskými předky. Od mise Apolla 17 už lidská noha na povrchu měsíce nestanula.
Kdo byl první na světě
Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2,5 milionu let.
Kdo byl naposledy na Měsíci : Posledním, kdo zanechal své stopy v měsíčním prachu, se stal před 40 lety Eugene Cernan, velitel mise Apollo 17, která přistála na Měsíci 11. prosince 1972.
Poslechněte si podcast: Víte kolik lidí chodilo po Měsíci a kolik je tam vlajek Astronauti, kteří už tam byli. První přistání na Měsíci s posádkou v roce 1969, bylo historickým triumfem pro USA a celkově pro lidstvo. Včetně mise Apollo 11 se po Měsíci prošlo 12 mužů, mělo jich být 14.
Tím člověkem, který jako první otiskl svoji stopu do popelavě šedé prachové vrstvy regolitu pokrývající Měsíc a pronesl onu slavnou větu, byl americký astronaut Neil Armstrong. Od jeho narození dnes uplynulo rovných 90 let. Neil Alden Armstrong se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta ve státě Ohio.
Kolik Míši bylo na Měsíci
Z (nejen) bezpečnostních důvodů chodili po povrchu Měsíce vždy ve dvojicích, což znamená, že na Měsíci úspěšně přistálo šest pilotovaných výprav. Ve všeobecnou známost vešla posádka Apollo 11. Historická chvíle nastala 21. července 1969 ve 3 hodiny 56 minut 21 sekund SEČ.Prokazatelně nejdéle žijícím mužem byl Japonec Džiróemon Kimura, který se narodil v roce 1897 a zemřel v roce 2013, žil 116 let a 54 dní.Jeanne Louise Calmentová (nepřechýleně Calment; 21. února 1875 Arles – 4. srpna 1997 Arles) byla francouzská žena, která je považovaná za nejdéle žijícího člověka, jehož věk byl úředně ověřen. Dožila se 122 let, 5 měsíců a 14 dní, čímž je jediným člověkem historie, který se dožil více než 120 let.
Dvanáctinásobná lež Úspěch Apolla 11 zopakovali američtí astronauti v následujících letech hned několikrát: Mezi roky 1969 a 1972 se jich po povrchu Měsíce prošlo celkem dvanáct. Ovšem pouze podle oficiální verze – skeptici tvrdí, že tam nestanul ani jeden.
Kolik bylo letu na Měsíc : Úspěch Apolla 11 zopakovali američtí astronauti v následujících letech hned několikrát: Mezi roky 1969 a 1972 se jich po povrchu Měsíce prošlo celkem dvanáct. Ovšem pouze podle oficiální verze – skeptici tvrdí, že tam nestanul ani jeden. Konspirace se vyrojily už v době prvního přistání na zemském souputníkovi.
Kdo jako první obletěl Zemi : Dne 12. dubna 1961 vycestoval do vesmíru první člověk a během 108 minut obletěl Zemi. Byl to ruský kosmonaut Jurij Gagarin, který tak otevřel lidstvu dveře do vesmíru.
Kdo byl prvni na světě
Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2,5 milionu let.
Jeanne Louise Calmentová (nepřechýleně Calment; 21. února 1875 Arles – 4. srpna 1997 Arles) byla francouzská žena, která je považovaná za nejdéle žijícího člověka, jehož věk byl úředně ověřen.Tabulka 15 zemí s nejnižší délkou života
# | Stát | Střední délka života |
---|---|---|
12 | Mali | 57,96 |
13 | Kamerun | 58,07 |
14 | Mosambik | 58,31 |
15 | Konžská demokratická republika | 59,62 |
Co by bylo bez Měsíce : Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi. Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země – prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.