Alexandr rozšířil hranice své říše tažením do Persie a na indický subkontinent, díky čemuž se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který neprohrál žádnou bitvu. V době své smrti ovládal většinu světa známého tehdejším Řekům. 20. července 356 př.Jeho tělo na délku měří přibližně 58 cm, křídlo mezi 18,9 a 21,5 cm a ocas 21,5 až 35,5 cm. Poddruh alexandr velký nepálský je ze všech největší: jeho tělo dosahuje až 62 cm na délku.Na straně Peršanů tehdy bojovali i zajatí řečtí žoldnéři, kteří byli posléze potrestáni otrockou prací v dolech. Alexandr poté postupoval na jih a pak dále na východ až došel do města Gordion, kde rozťal Gordický uzel (jak praví legenda „ten, kdo rozváže Gordický uzel, stane se pánem Asie“).

Kam až došel Alexandr Veliký : Alexandr toužil dojít až na konec světa. Se svým vojskem došel až k branám Indie. Cestou zakládá město, které se jmenovalo po něm (doplň)……………………………… byl hlavním městem říše, umírá roku 323 př.

Jaké národnosti byl Alexandr Veliký

Podle pana Jana Rouse, který ve Skopji žije už 47 let, ale všichni vědí, o koho jde. „Ve skutečnosti by to měl být Alexandr Makedonský nebo Alexandr Veliký, ale kvůli Řekům je to oficiálně voják na koni. Ale každému je jasné, že je to Alexandr Makedonský,“ říká.

Kde byl vychován Alexandr Veliký : Hefaistión (Ἡφαιστίων; asi 356 př. n. l. – 324 př. n. l.), syn Amyntora, byl starověký makedonský šlechtic a generál v armádě Alexandra Velikého. Byl „zdaleka nejmilejší ze všech králových přátel; byl vychován s Alexandrem a sdílel všechna jeho tajemství.

Během jedenácti let nepřetržitých vojenských kampaní Alexandr postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii.

Rozpad na helénistické státy

Jeho bratr byl slabomyslný, syn ještě moc malý, a tak předal Alexandr vládu generálovi Perdikkovi. O vládu ale stálo mnoho dalších lidí, a tak se dobytá říše začala rozpadat na jednotlivé "helénistické státy", kterým vládli "diadochové" – Alexandrovi nástupci.

Odkud pochází jméno Alexandr

Mužské křestní jméno Alexandr nebo jeho varianta Alexander má řecký původ. Pochází z řeckého slova Alexandros, který se dá přeložit jako "obránce mužů" ("alexó" v řečtině znamená "bráním", "anér" je pak druhým pádem slova "andros" – muž). V češtině je jméno známé také jako Saša.Odvážný a neúprosný vládce makedonské říše však umírá v necelých 33 letech a nad okolnostmi jeho smrti vedou odborníci dodnes vzrušené debaty. Otazníky kolem skonu Alexandra Velikého (356-323 př. n.l.) matou vědce i historiky.Alexandr Makedonský povstal z malého království na severu od Řecka a během relativně krátké doby dobyl perskou říši od Malé Asie po Indii a Egypt.

Poté, co Alexandr Veliký v roce 323 př. n. l. zemřel, došlo v Babylóně k rozdělení správy říše mezi jednotlivé diadochy. Ptolemaios byl vybrán za satrapu Egypta jako místodržitel krále Filipa III.

Proč je Alexandr Saša : ALEXANDR(A) = SAŠA

U zdrobnělin ženských jmen se v ruštině většinou na konec přidává -ša. Ze jména Aleksandra tedy vznikla Aleksaša a potom zůstala jen Saša. Určitě znáte další ruská jména, která končí na -ša (Nataša, Marfuša, Máša, Kaťuša atp.).

Jak říkat Alexandrovi : Hojně užívaná je i domácí podoba Saša. Jméno se užívá nejenom jako Saša, Alexa či Alex, ale také Sáša, Sašenka, Lex apod.

Proč se říká Honza

Pochází z hebrejského יוֹחָנָן, Jo-chanan (יו חנן), což znamená „Hospodin je milostivý“. V češtině se často setkáváme s jeho domácí podobou Honza, která je odvozená z německé zdrobněliny Hans (od Johannes) a vzácně je uznávána i v matričních zápisech.

ALEXANDR(A) = SAŠA

U zdrobnělin ženských jmen se v ruštině většinou na konec přidává -ša. Ze jména Aleksandra tedy vznikla Aleksaša a potom zůstala jen Saša. Určitě znáte další ruská jména, která končí na -ša (Nataša, Marfuša, Máša, Kaťuša atp.).Současné české domácí zdrobněliny jsou Alíček, Alek, Aly, Ali, Al, Alexík, Alík, Lex, Lexy, Lexík, Lexa.

Jak se řekne jinak Honza : Nejužívanější domácí podobou jména je Honza, zdrobněle Honzík či Honzíček. Uplatňují se však i varianty Jenda, Jeník, Jeníček, Janek, také Jéňa, Jeňouš, Janík, Janeček aj. Jméno se užívá i v polštině, švédštině nebo ve slovenštině – jako Ján.