Poslanecká sněmovna je dolní komora parlamentů. Jde o zastupitelský legislativní orgán volený většinou přímo voliči (lidem), na rozdíl od horní komory, která je častěji utvářena i jinak. Jde většinou o orgán legislativně a mocensky i politicky rozhodující.Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému s 5% klauzulí. Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu 1993 transformací z dosavadní České národní rady.Každého hlasování by se měl účastnit prezident republiky. Na rozdíl od hlasování o nedůvěře, kde musí souhlasit nadpoloviční většina všech poslanců, u hlasování o důvěře stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců (ovšem za podmínky, že zasedání se účastní alespoň 67 poslanců).

Kdo voli poslance : Volby vyhlašuje prezident republiky (zákon stanoví, že tak učiní nejpozději 90 dnů před konáním těchto voleb). Volby upravuje zákon o volbách do Parlamentu České republiky (č. 247/1995 Sb.).

Co projednává Senát

Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.

Jaký je rozdíl mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem : Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.

Hranici potřebnou pro vstup do sněmovny (5 % pro jednotlivé strany, resp.

Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let. Svůj mandát získává zvolením. Ačkoli může být zvolen jen na kandidátní listině nějaké politické strany nebo politického hnutí, je jeho mandát volný, není tedy vázán žádnými příkazy, což se odráží i ve slibu, který skládá na první schůzi sněmovny.

Co dělá Poslanec

Poslanecká sněmovna je dolní komora českého parlamentu. Jedná se o zákonodárný sbor složený ze 200 přímo volených poslanců, kteří schvalují zákony a provádějí kontrolu nad vládou.

Prezident České republiky
Úřadující Petr Pavel od 9. března 2023
Sídlo	Pražský hrad Hrad I. nádvoří č.p. 1 Praha 1, Hradčany 119 08 Praha 012
Funkční období	5 let, nejvýše dvě po sobě jdoucí období
První ve funkci	Václav Havel 2. února 1993

U krajských a vrchních soudů, jakož i u nejvyššího soudu rozhoduje soud vždy v senátu. U okresních soudů rozhoduje senát zjednodušeně řečeno v řízeních o trestných činech, za něž lze obviněnému uložit trest převyšující 5 let, v ostatních případech rozhoduje samosoudce.

Pokud Senát návrh zákona schválí nebo vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo marně uplyne 30-ti denní lhůta k projednání, je zákon postoupen prezidentovi k podpisu. Jestliže Senát návrh zákona zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zákona k projednání do Sněmovny.

V kolika letech můžu být poslanec : Do horní komory, Senátu, jsou voleni senátoři. Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let. Svůj mandát získává zvolením.

Jaký je minimální věk prezidenta : Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let.

Kolik procent musí mít koalice ve volbách

V ČR platí pro koalice zvýšené volební kvórum. Koalice dvou stran musí získat ve volbách alespoň 8 % hlasů oproti pěti procentům, jež potřebuje pro zastoupení jediná strana, pro koalici tří a více stran pak platí kvórum 11 %. Ve volbách do ČNR v roce 1992 kandidoval Levý blok.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Volební termín	8. a 9. října 2021
Předchozí volby	2017
Následující volby	2025
Volební účast	65,43 %

Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let. Svůj mandát získává zvolením.

Po kolika letech se volí : Volby do Poslanecké sněmovny se konají každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Volí se 200 poslanců. Kandidovat může ten, kdo je starší 21 let. Volby vyhlašuje prezident republiky (zákon stanoví, že tak učiní nejpozději 90 dnů před konáním těchto voleb).