Na českém královském trůnu vládly dynastie Přemyslovců (1198–1306), Lucemburků (1310–1437), Habsburků (1437–1457), Jagellonců (1471–1526), Habsburků (1526–1780) a Habsburko-Lotrinků (1780–1918). Království oficiálně zaniklo roku 1918 vznikem Československa.

František Josef I.
Úmrtí	21. listopadu 1916 (ve věku 86 let) palác Schönbrunn, Vídeň Rakousko-Uhersko
Pohřben	Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce	Ferdinand I. Dobrotivý
Nástupce	Karel I.

KNÍŽECTVÍ ČESKÉ A KRÁLOVSTVÍ ČESKÉ

pořadí	český
osoby	vlády	král
osoby	vlády	římský císař
39	51	II. řím. král
40	52

Kdy vládl František II : 3. 1835, Vídeň), císař římsko-německý jako František II. (1792-1806), císař rakouský jako František I. (1804-1835) a králem uherským a českým (1792-1835).

Jak jdou po sobě Přemyslovci

Rod Přemyslovců podle legendy založila Libuše, dcera bájného Kroka, společně s Přemyslem zvaným Oráč. Po nich převzal vládu jejich syn Nezamysl, následovaný řadou dalších mytických vládců jako byli Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.

Kdo vládl v českých zemích nejdéle : Václav IV.

srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Atentát na Františka Josefa I.
Místo	Vídeň, Rakouské císařství
Pachatel	János Libényi
Použité zbraně	nůž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav IV.

srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Který rod vládl v Čechách nejdéle

K nejdéle vládnoucím českým knížatům však jistě patřil Boleslav I. (cca 37 let, vládl asi 935 – asi 972), Boleslav II. (cca 27 let, asi 972–999), Oldřich (cca 22 let, 1012–1033 a znovu 1034), Spytihněv I. (cca 21 let, 894–915) a Břetislav I.Bořivoj I. (mezi 852/853 – 888/890; latinsky Borzivogius) byl první historicky doložený český panovník. Pocházel z rodu Přemyslovců a podle kronikáře Kosmy byl synem bájného knížete Hostivíta.(13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.

Jeho kmotrem byl rakousko-uherský císař František Josef I. Otec knížete Františka Josefa II., princ Alois, se vzdal svého následnictví ve prospěch svého staršího syna, a ten pak nastoupil na trůn po smrti svého bezdětného prastrýce, knížete Františka I. Na svou budoucí roli hlavy státu a rodu se připravoval od mládí.

Kdo nastoupil po přemyslovcích : Přemyslovská linie poté ještě pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918).

Proč vymřeli Přemyslovci : To byli Přemyslovci. Český královský rod, jehož zkázou se 4. srpna roku 1306 stal atentát na jeho jediného mužského příslušníka, krále českého, uherského i polského, Václava III. Za dodnes neobjasněných okolností tehdy Přemyslovci vymřeli po meči.

Který z panovníků vládl nejdéle

Václav IV.

srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Pachatel	Gavrilo Princip
Použité zbraně	Browning M 1910 (pistole samonabíjecí)
Potrestání pachatele	20 let nepodmíněně † 28. 4. 1918, Terezín
Kauza dnes	vyřešena

28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Mladý anarchista Gavrilo Princip ho zastřelil ran…

Který panovník vládl nejkratší dobu : Asi nejkratší dobu vlády si užil Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême. Byl francouzským princem z dynastie Bourbonů a posledním francouzským dauphinem. Po sesazení a abdikaci krále Karla X. se v roce 1830 stal králem jako Ludvík XIX.