Nejvyšší představitelé Sovětského svazu

Jméno	Stranická funkce
Josif Vissarionovič Stalin	generální tajemník KSSS (3. 4. 1922 – 16. 10. 1952)
Georgij Maximilianovič Malenkov	neformální vůdce KSSS po Stalinově smrti
Nikita Sergejevič Chruščov	první tajemník KSSS (7. 9. 1953 – 14. 10. 1964)

SSSR byl tvořen 15 svazovými (tzv. socialistickými) republikami. Byla to: Arménská, Ázerbájdžánská, Běloruská, Estonská, Gruzínská, Kazašská, Kirgizská, Litevská, Lotyšská, Moldavská, Ruská (RSFSR), Tádžická, Turkménská, Ukrajinská a Uzbecká. V SSSR byla uplatňována zásada tzv.Prvním a posledním prezidentem SSSR byl Michail Sergejevič Gorbačov, a to od 15.

Kdo byl vůdcem Sovětského svazu během druhé světové války : Ze samotných šéfů stran byli předsedové strany Stalin (1941–1953) a Chruščov (1958–1964).

Kolik let vládl Stalin

V letech 1922–1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce dvacátých let fakticky diktátorem své země. Jeho teoretický a praktický přístup k politice se označuje jako stalinismus.

Kdo vedl Rusko v době občanské války : Program převedení veškeré moci na sověty, ukončení války a pozemkové reformy si osvojila radikální levice, tedy komunisté, neboli tzv. bolševici, jež vedl Vladimir Iljič Lenin. Bolševici spustili druhou revoluci, říjnovou, během níž uzmuli moc.

• Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) (dnešní Rusko)
• Ukrajinská sovětská socialistická republika (USSR) (dnešní Ukrajina)
• Běloruská SSR (dnešní Bělorusko)
• Uzbecká SSR (dnešní Uzbekistán)
• Kazašská SSR (dnešní Kazachstán)
• Gruzínská SSR (dnešní Gruzie)
• Ázerbájdžánská SSR (dnešní Ázerbájdžán)

Ruská federace (1991–dnes)

Konflikt	Strana 1
1992 Konflikt ve východním Prigorodném	Jižní Osetie Severní Osetie Ruská federace
1992–1997 Občanská válka v Tádžikistánu	Tádžikistán Uzbekistán Ruská federace
1991-1993 Válka v Abcházii	Ruská federace Abcházie
1991–1993 Občanská válka v Gruzii	Gruzie Ruská federace

Kdo vládl po Brežněvu

Leonid Iljič Brežněv

Leonid Iljič Brežněv Леонид Ильич Брежнев
Nástupce	Anastáz Ivanovič Mikojan
Ve funkci: 16. června 1977 – 10. listopadu 1982
Předchůdce	Nikolaj Viktorovič Podgornyj
Nástupce	Jurij Andropov

V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo.Spojence bojující proti Ose můžeme rozdělit na: 1) tzv. západní demokratické spojence: Spojené státy americké, Velká Británie, Francie; 2) a na komunistický Sovětský svaz. Spojenci nakonec státy Osy porazili – druhá světová válka skončila v roce 1945.

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)
Předchůdce	funkce vytvořena
Nástupce	Nikita Sergejevič Chruščov
4. premiér Sovětského svazu
Ve funkci: 6. května 1941 – 5. března 1953

Kdo nahradil Stalina : Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov Никита Сергеевич Хрущёв
Ve funkci: 14. září 1953 – 14. října 1964
Předchůdce	Josif Vissarionovič Stalin
Nástupce	Leonid Iljič Brežněv
7. předseda rady ministrů SSSR (premiér)

Kdo vladl v Rusku 1914 : Vladimir Kokovcov (1911–1914) Ivan Goremykin (1914–1916)

Co se stalo v roce 1917 v Rusku

Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa. Bolševické jednotky útočí na carskou policii v březnu 1917.

Operace Barbarossa
Trvání	22. červen 1941 – 5. prosince 1941
Místo	Polsko, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Pobaltí, západ Ruska
Výsledek	Taktické vítězství Osy, strategicky neúspěch Otevření východní fronty Neúspěch osy dosáhnout linie A-A Počátek sovětského zimního protiútoku
Strany

V roce 1991 pak byla na základě referenda vytvořena Autonomní republika Krym, jež se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny, ale zachovala si část suverenity. Roku 1997 bylo rozděleno bývalé sovětské Černomořské loďstvo, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část.

Kdo založil Rusko : Za počátek dějin Ruska je považováno založení Novgorodu roku 862. Roku 882 ovládl novgorodský kníže Oleg z rodu Rurikovců Kyjev, který předtím platil tribut Chazarské říši. Následně Oleg založil Kyjevskou Rus.