Velkomoravská říše (830–906)

Dynastie	Jméno	Vláda
Mojmírovci	Mojmír I.	830–846
Rostislav	846–870
Svatopluk I.	870–871

Za Svatopluka dosáhla Velkomoravská říše svého největšího územního rozsahu (Morava, Slovensko, Čechy, Polsko, Slezsko, Panónie). Na Svatoplukově dvoře byl v roce 885 pokřtěn český kníže Bořivoj a jeho manželka Ludmila z rukou Metoděje; Bořivoj byl Svatoplukem jmenován správcem v pohanských Čechách.Tři Svatoplukovi synové

První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše.

Kdo vládl po svatoplukovi : Po smrti Svatopluka v létě 894 nastoupil na jeho místo syn Mojmír II. Jeho mladší bratr Svatopluk II. získal pravděpodobně úděl v Nitře. Údajný třetí Svatoplukův syn (snad Predeslav) známý z tradice je historiky zpochybňován a pravděpodobně vůbec neexistoval.

Kdy vládl Rastislav

Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců ( – po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem.

Čím se platilo ve Velkomoravské říši : Zatím se tedy předpokládá, že Velkomoravská říše jako stát mince neemitovala a jako platidla používala jemné plátěné šátečky (kiráty ) a eventuálně hřivny – železné a možná i stříbrné a zlaté plíšky. Mimo to ale byla v oběhu cizí měna.

833 Moravský kníže Mojmír I. vyhnal z Nitry tamního vládce Pribinu a ovládl jeho území. 846 Na Moravu vtrhl východofranský král Ludvík Němec a jako moravského vládce dosadil Mojmírova synovce Rostislava. Ludvíkův zásah byl umožněn vnitřními zmatky po smrti Mojmíra.

Prvním historicky doloženým vládcem Moravy je Mojmír I. Těžko říci, zda zemi vládl již v roce 822, kdy se frankfurtský sněm konal. Avšak když takřka o čtvrt století později v roce 846 zemřel, stál již v čele mocné říše a současně byl zakladatelem nové dynastie Mojmírovců.

Co udelal Mojmir

(830–846) je tradičně označován jako zakladatel takzvané Velké Moravy, raněstředověkého státního útvaru na území dnešní jižní Moravy, západního Slovenska a dalších oblastí.Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců ( – po 870 Bavorské vévodství) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská misie.Přemyslovci nakonec vládli českým zemím dlouhých 430 let až do tragické smrti Václava III. v roce 1306.

O Svatoplukovi se říká, že se dostal na knížecí stolec takzvanou dvojí zradou. Nejprve vydal svého strýce Rostislava nepřátelům. Očekával, že ho za to východofranský král Ludvík Němec udělá velkomoravským knížetem.

Kde leželo jádro Velkomoravské říše : Abychom se mohli vůbec bavit na téma centrum, či hlavní město Velké Moravy, tak musíme nejdříve připustit, že jádro říše leželo na území dnešní české Moravy a západního Slovenska.

Jak se dříve platilo : Předchůdci peněz

Nejznámějšími příklady jsou mušle kauri a podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v našich zemích v polovině 10. století platilo kousky plátna. Postupně se však prosadily hlavně drahé kovy, protože byly vzácné, trvanlivé a přitahovaly i svým leskem.

Kdo připojil k Čechám Moravu

Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc mezi syny Boleslava II. K Čechám násilnou formou trvale připojil Moravu.

Po zániku Velké Moravy se centrum politického života přesunulo do Čech, kde postupně vznikal pod vládou Přemyslovců, nejmocnějším rodem kmene Čechů, český stát. zasloužili se o to Bořivojovi synové – Spytihněv I. a Vratislav I.(830–846) je tradičně označován jako zakladatel takzvané Velké Moravy, raněstředověkého státního útvaru na území dnešní jižní Moravy, západního Slovenska a dalších oblastí.

Kdy vládl Mojmír :

Mojmír I.
Kníže Velkomoravské říše
Doba vlády	830–846
Úplné jméno	Mojmír I.
Tituly	kníže