V České republice je Parlament výhradním zákonodárcem, i když Ústava v čl. 2 připouští, aby na základě zvláštního ústavního zákona byl použit některý z nástrojů přímé demokracie. Ústava může být měněna pouze ústavními zákony. Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je podle české Ústavy nepřípustná.Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců (tj. nejméně 120 poslanců) a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů.Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.

Kdy byla vydana Ústava : Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.

Kdo vydal Oktrojovanou ústavu

Oktrojovaná ústava (tzv. Stadionova) vydaná císařem Františkem Josefem I. měla nově upravit poměry v monarchii a stabilizovat soustátí po období 1848/1849. Předpokládala zřízení dvoukomorového parlamentu.

Kdo v ČR schvaluje ústavu : Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. (1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.

Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva.

Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. (1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. (2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.

Co se vyhlasuje ve Sbírce zákonů

Právní úpravu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv obsahuje zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Podle něj se ve Sbírce uveřejňují zejména ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády a další prováděcí právní předpisy (vyhlášky). Kromě nich také např.vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)Před 94 lety schválili poslanci Národního shromáždění první československou ústavu. Ústavní listina Československé republiky byla přijata po mnohahodinovém jednání 29. února 1920.

29. února 1920 přijalo Národní shromáždění první československou ústavní listinu. Politické strany během jejího projednávání na mnoho věcí odlišné názory, ale podařilo se jim dospět ke kompromisu, protože řadu sporných bodů vyřešili už v takzvané prozatímní ústavě z roku 1918.

Kdo napsal první ústavu :

Ústavní listina Československé republiky
Autor	Revoluční národní shromáždění
Schváleno	29. únor 1920
Platnost	6. březen 1920
Účinnost	6. březen 1920

Kdo napsal dílo ústava : Ústava – Platón | Databáze knih.

Co vymezuje ústava

Stanovuje především výkon státní moci a upravuje: základní lidská práva, státní zřízení, druh státu, rozdělení moci ve státě (zákonodárnou, soudní a výkonnou), občanství, území, národní (státní) symboly, hlavní město státu, atd.

propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.Zákonodárná moc (latinsky potestas legislativa) je oprávnění vydávat zákony. V moderní teorii státu je vedle moci výkonné a soudní jednou z nezávislých větví státní moci, svěřená zákonodárnému sboru (parlamentu). Zákonodárce je orgánem, který vykonává zákonodárnou moc.

Kdo může měnit Ústavu : Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.