Dáma se pohybuje diagonálně dopředu a dozadu o libovolný počet polí. Jestliže se kámen nachází na diagonále v sousedství soupeřovy figury, za kterou je volné pole, je povinen ji přeskočit, obsadit toto volné pole a odstranit přeskočenou soupeřovu figuru z desky. Skákání je povinné.Partii vyhrává hráč, jehož soupeř nemá tah podle pravidel, tzn. že nemá již žádné figury, nebo jsou jeho figury zablokovány, nebo se vzdal. Partie skončí nerozhodně dohodou hráčů, nebo když se vyskytne 3x stejná pozice.Česká dáma podle pravidel České federace dámy

Hraje se na šachovnici 8×8. Soupeři mají na začátku po 12 kamenech stojících na protilehlých stranách v prvních třech řadách na černých políčkách. Kameny se pohybují po diagonálách po černých políčkách, vpřed, ale ne vzad, a nemohou přeskakovat kameny vlastní barvy.

Jak se hraje Dams : Dáma je společenská hra pro dva hráče imitující boj dvou armád. Cílem hry je zničit nebo zajmout všechny figury soupeře, to znamená, že hráč, který nemůže hrát žádnou svou figurou, protože žádnou nemá nebo ji má zablokovanou (zajatou), prohrává.

Kdy končí dáma

téže barvy na sebe. Dáma se pohybuje v dia gonál ním směru dopředu i dozadu o libovolný počet polí. Ve ská- kání má přednost před kamenem a může přeskakovat i kameny, mezi nimiž jsou větší mezery (diagram 4). Hra končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů nemá žádné kameny nebo již nemůže žádným svým kamenem po hnout.

Jak muze tahnout dáma v dáme : Dáma někdy taky královna, je nejsilnější šachová figura. Může se pohybovat o libovolný počet polí šachovnice ve všech směrech (svisle, vodorovně a šikmo). Každý hráč má na začátku hry jednu dámu.

Dáma (fr. dame, it. dama, donna, šp. doña) je titul příslušející šlechtičně, zpravidla příslušníci nižší šlechty, též označení pro příslušnici rytířského řádu (tedy ženský ekvivalent rytíř, pokud řád přijímal i členky).

Dáma se pohybuje v dia gonál ním směru dopředu i dozadu o libovolný počet polí. Ve ská- kání má přednost před kamenem a může přeskakovat i kameny, mezi nimiž jsou větší mezery (diagram 4). Hra končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů nemá žádné kameny nebo již nemůže žádným svým kamenem po hnout.

Kde má stát dáma

Diagram 1: Základní postavení

Bílá dáma vždy začíná partii na bílém poli, černá dáma na černém. Vedle krále a dámy jsou střelci. Vedle nich jezdci. A v rozích šachovnice věže.Žena je dívka, která dosáhla věku 18-ti let. Také to může být osoba něžného pohlaví, která přišla o panenství. Dáma musí znát etiketu a chovat se podle ní. Je potřeba, aby byla něžná a chovala se vybraně.Lidé si někdy myslí, že být dámou znamená postavit před sebe zeď z konvencí a etikety, ale opak je pravdou. Empatie, laskavost a upřímný zájem o druhé teprve dámu korunuje. Dodržováním etikety dáváme okolí najevo svůj respekt a úctu, ale upřímným a zdvořilým projevem se stanete skutečnou královnou.

Bílá dáma se umisťuje na bílé pole, černá dáma na černé pole. Říkáme, že dáma „ctí“ svou barvu. Vedle krále a dámy stojí střelci. Vedle nich pak jezdci.

Jak chodi věž : Pohyb po šachovnici

Věž se pohybuje po šachovnici o libovolné množství polí ve svislém nebo vodorovném směru, tedy po řadách a sloupcích; nemůže se pohybovat po šachovnici „šikmo“ (po diagonálách).

Kdy je žena slečna a kdy paní : Ženy, ať jsou vdané či nikoli, oslovujeme paní. Jde o projev úcty, nikoli o její rodinný stav. Pokud nejde o mladou dívku, nebo pokud si to žena vysloveně nepřeje, ponecháme titul „slečna″. Někdy se jedná i o starší paní, která nebyla provdána, ale na oslovení „slečna“ trvá.

Kdo je slečna a kdo paní

Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná x vdaná), nebo jsou dána i další rozdílová kriteria (věk, dítě apod.) proměňují, a to tak, že titul slečna stále více ustupuje všeobecnému oslovení paní. Titul slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy.

dama, donna, šp. doña) je titul příslušející šlechtičně, zpravidla příslušníci nižší šlechty, též označení pro příslušnici rytířského řádu (tedy ženský ekvivalent rytíř, pokud řád přijímal i členky).Vážená paní plukovnice, majorko, kapitánko, poručice (viz Přechylování obecných jmen), nebo akademického titulu, např. Vážená paní profesorko, docentko, doktorko, inženýrko, magistro (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci).

Kdy je slečna a kdy paní : Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná x vdaná), nebo jsou dána i další rozdílová kriteria (věk, dítě apod.) proměňují, a to tak, že titul slečna stále více ustupuje všeobecnému oslovení paní. Titul slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy.