Číslování roků

Léta Páně se počítají od kdysi předpokládaného dne Ježíšova obřezání, ke kterému mělo dojít 1. 1. roku 1. Za tohoto předpokladu k narození Krista došlo osm dní před začátkem letopočtu, tedy v roce označovaném 1 ante Christum natum, doslova v roce 1 před narozením Krista.Neexistuje v našem (křesťanském) letopočtu, který se používá souběžně s gregoriánským kalendářem (dříve s juliánským kalendářem). V tomto systému je rok 1 př. n. l. přímo následován rokem 1.První kalendář, již připomínající náš současný, je připisován Romulovi, zakladateli Říma, kolem roku 753 př. n.l. Měl jen deset měsíců s jarní rovnodenností (a začátkem zemědělských prací) v prvním z nich.

Jak se počítá před naším letopočtem : 1. leden roku 1 našeho letopočtu je zde a 1. leden roku 1 před naším letopočtem byl o rok dříve. Je to tedy rozdíl jen 1 roku.

Kdo vymyslel rok

Dnes platný letopočet vznikl roku 525, kdy mnich Dionysius Exiguus sestavoval velikonoční tabulky. V té době se používalo číslování roků podle let císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Právě toto číslování nechtěl Dionysius použít a nahradil jej proto letopočtem od narození Krista.

Proč je rok od 1 ledna : V roce 45 př. n. l., kdy Julius Caesar zavedl juliánský kalendář, byl vypuštěn měsíc Intercalaris; 1. leden však byl nadále prvním dnem nového roku. Tento den pak jako první den roku uznávali i raní křesťané.

Někdy se dá začátek starověku hledat až v základech Mezopotámských říších Sumerů či Babylonu (kolem 4000 před Kristem). Odlišné je to s koncem starověku a začátkem středověku. Tento předěl je nejčastěji spojován s vypleněním Říma germánským kmenem Vizigótů pod vedením krále Alaricha (476 n.l.).

„A do kláštera klarisek Anežka v roce 1234 sama vstupuje a stává se jeho představnou,“ píše Ilona Plevová v knize Ošetřovatelství. Anežka založila špitální bratrstvo, které bylo papežem záhy uznáno za samostatný ošetřovatelský Řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka byla první ženou, která založila mužský řád.

Proč máme 12 měsíců

V sedmém století před naším letopočtem byl rok doplněn o další dva měsíce: Ianuarius na počest boha se dvěma tvářemi Jana a Februarius – na počest boha podzemní říše Februa. Po této úpravě měl římský (lunár- ní) rok 355 dnů a 12 měsíců s nestejným počtem dnů.tisíciletí podle Gregoriánského kalendáře začalo 1. ledna 2001 a skončí 31. prosince 3000.Dvacáté první století začalo dnem 1. ledna roku 2001 a skončí o půlnoci z 31. prosince 2100 na 1. ledna 2101, přičemž devadesátá léta dvacátého prvního století budou léta 2090–⁠2099.

Historicky jsou nejstarší oslavy doloženy v Babyloně kolem roku 2000 př. n. l. V Egyptě začínal rok záplavami Nilu spolu s vycházející hvězdou Sirius. Římský kalendář reformoval a počátek roku zavedl Iulius Caesar.

Kdo slaví Nový rok jako posledni : Zatímco u nás je teprve jedenáct hodin dopoledne, obyvatelé tichomořské Samoy, Tonga, Kiribati a atolu Kiritimati, tedy Vánočních ostrovů, začínají psát novou číslovku roku. Samoa ještě v roce 2010 patřila mezi poslední místa na Zemi, která oslavovala Nový rok.

Co bylo před 5000 lety : Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8000 až 5000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Co se stalo v roce 1356

(latinsky Bulla aurea) byla vydána roku 1356 císařem Karlem IV. byla nejdůležitějším ústavním dokumentem Svaté říše římské ve středověku. Platila až do jejího zániku v roce 1806.

V roce 1345 se proti českému králi Janu Lucemburskému (1296-1346) a jeho synu Karlovi, markraběti moravskému, vytvořila silná protilucemburská koalice. Zorganizoval ji římskoněmecký král Ludvík Bavor s polským vládcem Kazimírem Velikým a skládala se skoro ze všech větších středoevropských států.Září je podle gregoriánského kalendáře devátý měsíc v roce. Má 30 dní. Stejně jako u října v češtině jeho název pochází od říje. Vznikl ze slovního spojeni za říje (tedy během říje), staročesky za řuje.

Které měsíce mají 31 dnů : Měsíce v gregoriánském kalendáři

• Leden – 31 dní
• Únor – 28 dní (29 dní v přestupném roce)
• Březen – 31 dní
• Duben – 30 dní
• Květen – 31 dní
• Červen – 30 dní
• Červenec – 31 dní
• Srpen – 31 dní