První epidemie zasáhla české území v roce 1349, poslední pandemie zasáhla české země v letech 1713–1715, od roku 1749 se už mor na českém území neobjevil. Vystřídaly jej epidemie cholery, tyfu a stálá hrozba tuberkulózy.Poslední významný výskyt moru v západní Evropě je epidemie v Marseille v letech 1720–1721. Poslední epidemie v Čechách a na Moravě byla v letech 1713–1715. V Praze si tato epidemie vyžádala 12–13 000 obětí, tedy asi 1/4 populace. Mor se do Evropy často šířil z Osmanské říše.Velmi rezistentní je i vůči nízkým teplotám – v chlazeném mase přežívá po dobu několika týdnů až měsíců, v mraženém dokonce i několik let. Také v nakládaných a uzených masných výrobcích (např. salámy), může přežít celé měsíce, v sušené šunce až 140 dnů.

Jak vznikl mor : Mor je tzv. zoonóza, tedy nemoc přenosná mezi zvířetem a člověkem. Původcem infekce je gramnegativní bakterie Yersinia pestis, velmi rezistentní mikrob jež dokáže v mrtvolách zvířat i lidí přežívat až několik měsíců. Zdrojem i rezervoárem moru jsou hlodavci, potkani, krysy, sysli nebo svišti.

Kolik lidí zemřelo na mor

Na třech kostrách vědci zjistili pozůstatky genetického materiálu bakterie Yersinia pestis, která mor způsobuje. Další analýza ukázala, že pohřbení lidé byli infikováni předkem moru, který později usmrtil v Evropě 25 milionů lidí, tzn. více než třetinu tehdejší populace.

Kdo je Puvodcem moru : Původcem nemoci je tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis. První historicky doložená epidemie dýmějového moru propukla za panování Justiniána I. v roce 541 v Konstantinopoli, tehdy největším evropském městě. Nákaza se do města dostala zřejmě z Egypta či Etiopie, odkud se dováželo obilí.

Výskyt. Historicky první zmínka o pandemii moru je z doby vlády císaře Justiniána z roku 541 (justiniánský mor). Ve středověku (1347–1352) podlehlo na území Evropy obrovské epidemii moru během čtyř let 25 milionů lidí. Na území Evropy se poté mor vyskytoval až do 18.

Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis. Ve středověku byl znám jako černá smrt (black death). To proto, že často vede ke gangréně a zčernání různých částí těla. Fragilita kapilár je příčinou podkožního krvácení, což rovněž vede ke vzniku černých skvrn.

Jak se dostala černá smrt do Evropy

Vyděšení Janované se na svých lodích z Krymu stáhli, ale zavlekli s sebou mor do Evropy. Tam se nemoci začalo říkat černá smrt (výrony krve totiž na těle způsobovaly černé skvrny). Ve velkém hubila lidi nejprve ve velkých přístavních městech a z nich se spolu s kupci šířila podél velkých obchodních stezek.Mor se začal rychle šířit především kolem velkých obchodních center a cest, už na přelomu let 1347-1348 se objevil v Janově, Benátkách a dalších velkých přístavních městech ve Středomoří.Nejdříve jižní Moravu a vzápětí Čechy zasáhl mor v letech 1349 a 1350 jen lehce, další epidemie ale přišly vzápětí a ty už měly desítky tisíc obětí. Druhou vlnu historie zaznamenala v letech 1357–1363, další pak přišly v letech 1369–1371, 1380–1382 a v roce 1390.

Souchotiny, úbytě či bílý mor – to všehno jsou jiné názvy tuberkulózy (TBC), nemoci, která byla do poloviny 20. století po moru a neštovicích třetí hlavní metlou lidstva. Boj proti tuberkulóze zahájil Robert Koch, objevitel původce zákeřné choroby.