Při tvorbě otázky či záporu v minulém čase prostém používáme pomocné sloveso do, tedy jeho minulý tvar did (zápor pak did not, zkráceně didn't) a infinitiv významového slovesa bez to. Tvar pomocného slovesa je stejný pro všechny osoby (na rozdíl od do, které se ve 3. os.Sloveso TO DO – přítomný čas

Kladná věta	Zápor
Nezkraceně	Zkráceně	Zkráceně
He does She does It does	nezkracuje se	He doesn't She doesn't It doesn't
We do	nezkracuje se	We don't
You do	nezkracuje se	You don't

Pokud používáme v přítomnosti pomocné sloveso do, musí se objevit i v krátké odpovědi. V minulosti pak použijeme pomocné did, které se opět musí použít v odpovědi: Do you work Yes, I do. / No, I don't.

Kdy se používá ISN t a kdy Doesn t : Jak byste již měli vědět, významová slovesa ve třetí osobě jednotného čísla v přítomném čase mají koncovku -s. Tak tomu bude i v případě pomocného DO – přidáme koncovku -es a vznikne nám tvar does. K tomu navíc přidáme zápornou částici NOT a vytvoříme tak slovo doesn't / dʌzənt/.

Co znamená could

Can znamená 'moci', proto COULD znamená 'mohl bych'. Sloveso shall se v dnešní běžné angličtině tak často nepoužívá. Mírně pokročilí by snad měli znát jen to, že se používá v otázce první osoby a vyjadřuje jakousi nabídku (otázku, zda 'máte' něco udělat).

Kdy se používá be able to : BE ABLE TO musíte použít tam, kde prostě CAN daný tvar nemá, tedy všechny infinitivy, holé infinitivy, dokonavé časy (před- časy), budoucnost apod.

Jak už víte z tvorby kladného tvaru, třetí osobu vyjadříme přidáním koncovky -s, která se nám promítne i do záporu: místo DO NOT/ DON'T používáme DOES NOT/ DOESN'T. 5. Pozor – významové sloveso zůstává v infinitivu a koncovku -s k němu už nepřidáváme!

Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".

Co je to did

Disociativní porucha identity (DID), dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti, je mentální porucha vyznačující se disociativními stavy a mnohočetností osobnosti. To je doprovázeno ztrátou paměti, která nesouvisí s běžným zapomínáním.Slůvko though/'ðəʊ/ patří mezi spojky přípustkových vět. Má stejný význam jako although/ɔ:l'ðəʊ/ nebo even though/ˌi:vən'ðəʊ/ , tedy ačkoli, i když.live = žít, bydlet

lives /lɪvz/ – He lives with his parents.

go away {sloveso}

odcházet [odcházím] {sl.} odejít [odejdu] {sl.}

Kdy pouzit Can a kdy could : Sloveso Can se v angličtině nejčastěji používá pro prohlášení o tom co je možné a sloveso Could je vlastně minulý čas slovesa Can. Hlavní rozdíl mezi Can a Could je tedy v čase.

Jaký je rozdíl mezi May a Might : Rozdíl mezi may a might s minulým infinitivem je stejně jako v případě přítomného infinitivu ve stupni pravděpodobnosti realizace děje. Uskutečnění děje modifikovaného pomocí might je méně pravděpodobné, srov. I dont't know what time it was, it may have been eleven o'clock but it might habe been later.

Jaký je rozdíl mezi must a have to

MUST / HAVE TO

V přítomném čase lze použít buď modal must nebo vazbu have to. Mezi nimi je však drobný významový rozdíl. Zatímco must vždy povinnost uděluje, přikazuje (povinnost vychází od mluvčího), have to ji pouze oznamuje (povinnost vychází z okolností, pravidel, či od jiných mluvčích).

Pomocné sloveso „do“ využijeme při tvoření otázky a záporu v přítomném čase prostém a v minulém čase prostém. Dejte si pozor na to, že v oznamovací větě pomocného sloveso „do“ není.pomocné sloveso "DID" (jeho tvar je pro všechny osoby stejný a nepřekládá se), poté podmět (he, they, the library, my parents,…) a infinitiv významového slovesa bez „to“ (základní tvar, který najdete ve slovníku).

Co to je alter : Alter: osoba v systému DID, alternativní identita. Přepínání: okamžik, kdy tělo začne ovládat jiný alter. Maska (fronting): alter, který ovládá tělo, emoce a komunikaci a systém prezentuje navenek. Fiktivové: alterové vycházející z fiktivních osob nebo tvorů.