Depresivní porucha je relativně časté onemocnění v běžné populaci. Pouze 30–40 % pacientů léčených antidepresivy dosáhne remise. Zvýšení dávky antidepresiva je doporučováno v případech nedostatečné odpovědi na léčbu. Autoři komentují současné důkazy o účin- nosti této léčebné strategie.Mezi druhotné příznaky patří poruchy spánku a chuti k jídlu, neklid a tělesné zpomalení, únava a ztráta energie, pocity bezcennosti či viny, neschopnost soustředění a rozhodování, myšlenky na smrt nebo sebevraždu.Po první epizodě deprese se doporučuje užívat léky minimálně 6 měsíců po odeznění příznaků. Další epizoda deprese by se měla léčit déle – až 2 roky po vymizení příznaků. Po třetí epizodě může lékař zvážit trvalé užívání léku.

Za jakou dobu zaberou antidepresiva : Osm obecných pravidel pro podávání antidepresiv (AD)

Pacient by měl AD užívat denně a dávky nevynechávat. Začínáme s nižší dávkou AD, v prvních týdnech léčby postupně titrujeme na plnou léčebnou dávku. Nástup účinku lze očekávat po 2−3 týdnech užívání.

Na koho se obrátit s depresí

Pokud se cítíte sklíčeně nebo máte podezření, že trpíte depresí, můžete se obrátit na praktického lékaře, psychiatra, psychoterapeuta nebo klinického psychologa.

Proč nebrat antidepresiva : Lidé, kteří užívají antidepresiva, obecně mají zvýšenou pravděpodobnost výskytu demence – což může být jak prášky, tak samotnou depresí. Kdyby za zvýšeným rizikem stály léky, riziko demence by bylo vyšší u vyšších dávek léků.

nízká sebedůvěra, nízká sebeúcta. podrážděnost, hněv. ztráta zájmu o práci, studium, volnočasové aktivity nebo o sebe a své blízké únava, vyčerpání, pokles výkonnosti, nespavost, dále potíže s koncentrací, rozhodováním, pamětí

obecně se k antidepresivům nedoporučují podávat látky s tlumícím účinkem na CNS , aniž by byl informován lékař. Z bylin se jedná například o kozlík, meduňka, chmel, mučenka, levandule… S ohledem na posílení účinku léčiv bych se vyhnula též konzumaci prokázaných inhibitorů funkce jaterních enzymů (tzv. cytochromů).

Jak se cítí člověk po užívání antidepresiv

“ Antidepresiva mají také nežádoucí účinky. Někteří lidé se po nich cítí otupělí, mohou cítit stažení svalů v těle, zažít pokles libida, přibrat na váze nebo zaznamenají potíže se spánkem. Na každého ale léky fungují jinak a vedlejší účinky se dostavit nemusí.Deprese patří mezi běžná onemocnění duševního zdraví dnešní populace. Odborníci nyní zjistili, že neléčené letité depresivní stavy mohou vést k neurodegenerativním zánětům mozku. Důkazy poukazují na trvalé biologické změny u lidí, kteří trpí depresí více než deset let.Cítíte se ve stresu a nezvládáte své povinnosti tak jako doposud. Máte problém s výchovou vašich dětí Trápí vás již několik týdnů depresivní myšlenky, jste bez energie a zájmu. Pociťujete úzkosti – například máte pravidelně pocity na omdlení, svírá se vám hruď nebo se bojíte jít mezi lidi.

Efekt antidepresiv na lidský mozek je dlouhodobý a zahrnuje i změny neuroplasticity a neurogeneze, které souvisí s ovlivněním genové exprese. Nejvíce prostudovanými a nejzásadnějšími v mechanismu účinku antidepresiv jsou faktory CREB a BDNF. V poslední době se rovněž pozornost zaměřuje na Fos rodinu nebo NF-κB.

Jak zjistit jestli mám depresí : Základním projevem depresivní poruchy je změna nálady spjatá se ztrátou zájmů a radosti. Pacient je smutný, bez energie, odkládá jakoukoli činnost, ztratil chuť k životu, sexu, jídlu, v průběhu dne je ospalý a polehává, přitom v noci špatně spí, stěžuje si na únavu, vyčerpání, bolesti hlavy, na hrudi apod.

Jak poznat že mám jít k psychiatrovi : Pociťujete úzkosti – například máte pravidelně pocity na omdlení, svírá se vám hruď nebo se bojíte jít mezi lidi. Zažíváte zvláštní smyslové vjemy (například záslechy hlasů v situacích, kdy jste sami) či obavy z pronásledování, obavy o své zdraví a život.

Jak poznat že potřebuji psychologa

Psychologa nebo psychiatra je v případě osobních problémů dobré navštívit tehdy, když Vám nějaký problém začíná výrazněji omezovat život. I v případě, že Vám život omezuje samotné přemýšlení o problému. Některé problémy mají navíc tendenci uzavírat se do kruhu.

Psychiatr uvítá informace o tom, kdy potíže začaly, jak se projevují, co je zhoršuje a co naopak zlepšuje. Zajímají ho také veškeré důležité životní momenty, které mají na váš aktuální psychický stav vliv. Někteří klienti dávají přednost odvyprávění vlastního příběhu, jiní spíše odpovídají na položené otázky.Nedobrovolná hospitalizace

Z hlediska psychiatrie se jedná většinou o stav, kdy „pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak“.

Kdy mám jít k psychiatrovi : Velmi zjednodušeně kdykoliv, kdy je vaše trápení natolik velké, že máte pocit, že to bez léků nezvládnete. Psychiatr vám pomůže v těžkých a chronických stavech, jako jsou těžké deprese a úzkosti, vážné poruchy spánku a nálad, poruchy příjmu potravy, těžké závislosti, ztráta kontaktu s realitou a spoustu dalších.