Čápi bílí hnízdící v ČR se od listopadu do února shromažďují v travnatých oblastech afrických savan a stepí. Při průtahu Afrikou čápi využívají okolí vodních ploch, kde tráví delší přestávky na tahu.Klapání zobáku je poměrně hlasité a slyšitelné na velkou vzdálenost. Na hnízdě čápi klapají zobákem (a zaklání přitom hlavu) při vítání partnera, případně pokud na hnízdě ležící čáp vstane. Je-li klapání doprovázeno syčením a rozpínáním křídel, jedná se o varování a zastrašování vetřelce – cizího čápa nebo dravce.Neduživé mládě otec nedlouho po vylíhnutí instinktivně vyhodil z hnízda, aby dvojnásobně větším sourozencům neujídalo cennou stravu, jíž mají čápi v přírodě stále méně. „Ubývá mokřadů se zdroji čapí potravy a hmyzu. Posledním čapím rájem zůstává ohrožená Moravská Amazonie, kde čápi stále hnízdí přirozeně na stromech.

Co právě dělá Čáp když stojí na jedné noze : Čápi hřadují ve stoje na jedné noze se zobákem zabořeným v peří. Tento postoj omezuje tepelnou ztrátu skrze zobák a nohu. I když čápi dovedou plavat, pouze výjimečně tak činí.

Kdy odlétá čáp bílý

Koncem srpna a začátkem září si většina našich čápů balí kufry a odlétá do afrických zimovišť. Nejprve odlétají mladí ptáci, migrační vlnu uzavírají nejzasloužilejší rodiče – ti čápi, kteří odchovali více jak tři mláďata. Nejspíš se musí po té letní dřině trošku vykrmit a odpočinout si, než se pustí na cestu.

Kolik km uletí Čáp za den : Čáp bílý uletí průměrně 250–300 km za den (satelitní data z německé studie).

Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy.

Čáp je při výběru potravy velmi přizpůsobivý místním podmínkám. Živí se tím, čeho je v jeho lovišti hodně. V našich podmínkách převážně drobnými obratlovci jako jsou žáby, myšovití hlodavci, hadi, drobné ryby, ještěrky, ale loví také hmyz či žížaly. Čáp má průměrně 3 mladé, v letech, kdy je hodně potravy, i čtyři.

Jak dlouho letí Čáp z Afriky

Všimla jsem si třeba, že se čápi hodně zdržují na Kypru, až potom letí přes moře. Jak dlouho jim takový let trvá Čápi letí do Afriky zhruba dva měsíce a zastavují se na místech, kde mají dost potravy.Poprvé hnízdí čápi kolem 5. roku věku a zaznamenána byla hnízdění i 20 let starých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na 2-5 vejcích sedí čápi v průměru 33 dní a mláďata jsou krmena další dva měsíce.Všimla jsem si třeba, že se čápi hodně zdržují na Kypru, až potom letí přes moře. Jak dlouho jim takový let trvá Čápi letí do Afriky zhruba dva měsíce a zastavují se na místech, kde mají dost potravy.

Čáp symbolizuje návrat jara, nový život a všeobecné štěstí. Letos se koná již sedmé celoevropské sčítání čápů bílých a třetí celostátní sčítání čápů černých.

Kdy přiletí čáp : Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy.

Kde zimuje čáp bílý : Čáp bílý (Ciconia ciconia)

Afrika, Asie, Evropa (Je tažný – hnízdí v Evropě, severní Africe, Přední Asii a na Blízkém východě, zimuje v tropické Africe, jižních oblastech Přední Asie a na indickém subkontinentu. )

Jak rychle letí čáp

Létají ve výšce 1 – 2,5 km rychlostí cca 45 km/h. Čápi okroužkovaní v Čechách byli odchyceni až v JAR. Cesta na zimoviště a zpět tak u nich dosahuje až 20 000 km.

Nejlépe je postavit betonový nebo dřevěný sloup a na něj umístit podložku s umělým hnízdem. K tomu můžeme použit vyřazené sloupy elektrického nebo telegrafního vedení. Vhodné je i vztyčení železné konstrukce s hnízdem. K umístění umělé hnízdní podložky můžeme využít i nefunkční komín, nejlépe se stupačkami.Čáp bílý uletí průměrně 250–300 km za den (satelitní data z německé studie).

Kolik váží Čapí hnízdo : Čapí hnízdo může vážit až jednu tunu. „Hnízda mohou existovat mnoho desítek let, čápi je pořád přistavují a zdokonalují, používají na to větve a jako výstelku zeminu,“ potvrzuje ornitolog.