Období velikonočních svátků je vždy od první neděle po prvním jarním úplňku, který je podle postavení planet mezi 22. březnem a 25. dubnem. Velikonoce jsou jediné svátky, které v kalendáři nemají pevné datum.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.Důležitý je symbol křesťanského kříže. Kristus byl ukřižován na Velký pátek a obětoval se za duše věřících křesťanů. Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem, v tento den Kristus vstal z mrtvých a přinesl naději a příslib nového života všem křesťanům.

Kdy se koná velikonoční vigilie : Velikonoční vigilie jsou liturgickou oslavou, která se koná v noci z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně. Jde o nejposvátnější noc liturgického roku.

Jak dlouho slavíme Velikonoce

Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při odchodu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi.

Jak dlouho jsou Velikonoce : Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje.

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Šedivé úterý – uklízelo se a vymetaly se pavučiny. Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.

Jak křesťané slaví Velikonoce

Křesťané zde oslavují noc, při níž Ježíš Kristus vstal z mrtvých a osvobodil lidi z hříchu. Odtud plyne název Velikonoce neboli Velká noc. Mše začíná po západu slunce. V blízkosti kostela bývá přichystán oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení.Velikonoční pondělí již není součástí Svatého týdne. Ale určitě je to den, který můžeme prožít ve velké velikonoční radosti a veselí. V té opravdové radosti, která vychází z naděje, že smrt je poražena a nový život vítězí.Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Boží hod velikonoční (neděle)

Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tato noc byla označována za „velkou“, odtud vznikl název Velikonoce. V tento den se jedly tradiční velikonoční jídla jako vejce, mazance, beránci, chleby a pilo se víno. Jedlo se také maso.

Kdy vstal z mrtvych : Podle líčení evangelií byl Ježíš třetího dne po své smrti vzkříšen/vstal z mrtvých.

Kdy je velikonoční neděle : Velikonoce a datum Velikonoční neděle pro nejbližší roky:

Velikonoce 1951	25. březen
Velikonoce 2019	21. duben
Velikonoce 2020	12. duben
Velikonoce 2021	4. duben
Velikonoce 2022	17. duben

Čím končí velikonoční doba

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí jakožto druhý svátek.

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.

Kdy by se nemělo prát prádlo : Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.