Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který má stěžovatel ze zákona k dispozici. Nejčastěji tedy půjde o rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání.Soudci Ústavního soudu jsou k zajištění své nezávislosti na moci výkonné vybaveni imunitou: soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu a zadržet jej lze jen v případě, že byl dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté.Ústavní stížnost může podat jak fyzická, tak i právnická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení jejího základního práva nebo svobody zaručované ústavním pořádkem.

Kdo může podat návrh na zrušení zákona : Oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení mají subjekty uvedené v ustanovení § 64 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., tedy prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ve smyslu písm.

Jak se podava Ústavní stížnost

Kde a jak službu řešit

Ústavní stížnost musí být vždy adresována Ústavnímu soudu. Advokát ji může doručit: do datové schránky Ústavního soudu z2tadw5, elektronicky e-mailem na adresu elektronické podatelny [email protected].

Jak dlouho trvá vyřízení ústavní stížnosti : Lhůty pro vyřízení žádosti

Na žádost učiněnou písemně poskytne Ústavní soud informaci do 15 dnů od přijetí podání. Lhůta může být ze závažných důvodů prodloužena, nejvíce však o 10 dní. Prodloužení lhůty musí být zdůvodněno.

V ústavní stížnosti lze navrhnout i zrušení ustanovení právního předpisu, avšak podle ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu jen v tom případě, že jeho uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, a jen pokud stěžovatel tvrdí, že právní předpis nebo jeho ustanovení je v rozporu s ústavním …

Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. Ústavní soud podle čl.

Co znamená stížnost pro porušení zákona

Základní informace. Stížnost pro porušení zákona je mimořádný opravný prostředek v trestním řízení, který směřuje proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení.Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva.Ústavní právo se zaměřuje zejména na: Základy veřejné moci a její mocenské povahy (suverenita lidu, státotvornost politických stran, struktura a forma vlády, vymezení a omezení veřejné moci, způsob vytváření reprezentativních orgánů) Ústavní orgány moci (pojmenování institucí a struktury)

rigidních ústav – ke změnu textu Ústavy je potřebná složitější procedura, než ke změně běžného zákona. Procedura přijímání ústavních zákonů je upravena v čl. 39 Ústavy, podle nějž k přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Kdo může podat stížnost pro porušení zákona : Stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti. Obviněný či poškozený sám ji tedy nemůže podat. Kterákoli fyzická či právnická osoba je však oprávněna iniciovat podnět k podání stížnosti pro porušení zákona.

Co musí obsahovat stížnost : Stížnost by měla být co nejkonkrétnější a měla by obsahovat všechna známá fakta. Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.

Jak lze změnit ústavu

Ústava může být měněna pouze ústavními zákony. Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je podle české Ústavy nepřípustná. Ústava a Listina základních práv a svobod upravují oblasti, které mohou být upraveny pouze zákonem (nikoliv podzákonným předpisem).

Ústavní právo se zaměřuje zejména na: Základy veřejné moci a její mocenské povahy (suverenita lidu, státotvornost politických stran, struktura a forma vlády, vymezení a omezení veřejné moci, způsob vytváření reprezentativních orgánů) Ústavní orgány moci (pojmenování institucí a struktury)Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva.

Co řeší ústava : Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva.