V případě fyzické osoby, jejíž údaje byly shromážděny když byla ještě nezletilá, musí být údaje odstraněny. Pokud jde o právo být zapomenut online, očekává se, že organizace podniknou přiměřené kroky (např. technická opatření), aby informovaly další weby, že příslušná osoba požádala o výmaz svých osobních údajů.6 obecného nařízení a vyžádat si dodatečné informace nezbytné k potvrzení totožnosti žadatele. Právo na přístup k osobním údajům může subjekt údajů uplatnit kdykoliv v průběhu zpracování, podle svého vlastního uvážení, na základě podané žádosti. Jedná se tedy o právo aktivní.Správce osobní údaje zpracovává pro účely vyplývající z jeho činnosti (např. zákonem stanovené povinnosti, ze smluv), ale může je zpracovávat i pro vlastní určené účely např. pro své oprávněné zájmy, pokud tyto zájmy nepřevyšují zájem na ochraně základních práv a svobod fyzických osob.

Jaká práva může subjekt údajů uplatnit : doplnění, právo na výmaz, právo na omezení zpracování, právo na přenositelnost údajů, právo vznést námitku a právo nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování.

Kdy musí být vyžadován souhlas se zpracováním osobních údajů

Souhlas se zpracováním by se měl užívat až tehdy, kdy neexistuje jiný právní základ pro zpracování. Lze si tedy vypůjčit a mírně upravit hlášku kuchaře Jiřího Babicy: „Když nemáte jiný právní základ, tak tam dejte souhlas. “ Pořád je však potřeba myslet na to, že osobní údaje se využívají k určitému účelu.

Co je považováno za osobní údaje : Osobní údaje jsou jakékoli informace, které se týkají identifikované nebo identifikovatelné žijící osoby. K osobním údajům patří i různé jednotlivé informace, které společně jako celek mohou vést k identifikaci určité osoby.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen obecné nařízení či GDPR) představuje aktualizovaný právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru, který od 25. května 2018 přímo stanovuje pravidla pro zpracování osobních údajů, včetně práv subjektu údajů (subjektem údajů jsou pouze fyzické osoby).

Mezi práva subjektu údajů patří: právo na informace o zpracování osobních údajů (OÚ) právo na přístup subjektu k OÚ (právo získat od správce OÚ potvrzení o zpracování OÚ, právo získat kopii zpracovávaných OÚ) právo na opravu.

Kdy je možné zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů údajů

Osobní údaje musí být shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely, a k jinému účelu jen, dal-li k tomu subjekt údajů souhlas . Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat pouze v konkrétně stanovených případech (např. zpracování osobních údajů výlučně pro účely archivnictví).Nařízení GDPR se použije, pokud: podnik se sídlem v EU zpracovává osobní údaje, a to bez ohledu na to, kde skutečné zpracování údajů probíhá podnik je usazen mimo EU, ale zpracovává osobní údaje v souvislosti s nabídkou zboží a služeb fyzickým osobám žijícím v EU nebo sleduje chování jednotlivců v EU.V okamžiku, kdy se bude jednat o číslo účtu patřící OSVČ, už se o osobní údaj jedná, protože se váže ke konkrétní fyzické osobě, připomíná advokátka eLegal Petra Dolejšová. Stejné je to v případě, pokud jde o IČO. U fyzické osoby se o osobní údaj jedná, u právnické nikoli.

Subjekt údajů

Subjektem údajů je fyzická osoba, již se osobní údaje týkají. Subjekt údajů není např. právnická osoba, neboť údaje vztahující se k právnické osobě nejsou osobními údaji.

Kdy je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů : Souhlas se zpracováním by se měl užívat až tehdy, kdy neexistuje jiný právní základ pro zpracování. Lze si tedy vypůjčit a mírně upravit hlášku kuchaře Jiřího Babicy: „Když nemáte jiný právní základ, tak tam dejte souhlas. “ Pořád je však potřeba myslet na to, že osobní údaje se využívají k určitému účelu.

Kdy si vyžádám od subjektů údajů fyzické osoby souhlas se zpracováním jeho osobních údajů : z důvodu ochrany životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby. z důvodu splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, ke které je pověřen správce. z důvodu oprávněného zájmu správce či třetí strany (včetně archivnictví na základě oprávněného zájmu správce)

Které údaje nepatří mezi osobní údaje

Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Souhlas dítěte v souvislosti se službami informační společnosti – „on-line souhlas“. Podle článku 8 obecného nařízení GDPR může dítě udělit souhlas se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti od 16 roku věku, pokud si jednotlivé členské státy nestanoví zákonem věk nižší.Zpracování je jakákoli operace nebo soubor operací, která je prováděna s osobními údaji nebo soubory osobních údajů pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, …

Jaká má subjekt údajů práva při zpracování jeho osobních údajů : Subjekt údajů má právo získat osobní údaje, které se ho týkají a které poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, je-li to technicky možné, a může požadovat, aby MU tam, kde tomu nebrání zákonná překážka, předala osobní údaje předem určenému správci.