Celkový počet jiřiček žijících v Evropě se odhaduje na 60-300 milionů jedinců. Na zimu odlétají do subsaharské Afriky, vracejí se na konci dubna a na začátku května. Nemíří však "jen tak někam do Česka". Jiřičky se vracejí na místa, kde se vylíhly.Díky kroužkování ale ornitologové vědí, že se jiřičky věrně vracejí tam, kde hnízdí. Zpět přilétají na přelomu dubna a května, první se objevují kolem svátku svatého Jiří 24. dubna.Jiřička obecná je striktně tažným ptákem migrujícím na dlouhé vzdálenosti, jehož západní populace zimují v Africe jižně od Sahary a každoročně kvůli tomu cestou z hnízdiště na zimoviště a zpět překonávají tisíce kilometrů.

Kde nocují jiřičky : Jiřičky si staví hnízdo zásadně vně domu pod římsy oken, podhledů, střech. Jejich hnízdo vždy přiléhá k římse a do hnízda lezou jen malým otvorem na horní hraně hnízda. Naopak vlaštovky si staví obvykle hnízdo v průjezdech, stájích, podchodech… a jejich hnízda jsou cca 6 cm od stropu.

Který ptáci odlétají

Na cestě k africkým zimovištím urazí vlaštovky a jiřičky (ale také např. břehule říční, pěnice slavíkové, rákosníci, ťuhýci obecní, lejsci a čápi bílí a černí) asi 5 000 kilometrů. Druhy, které loví ve vzduchu za letu hmyz (např. jiřičky a vlaštovky), putují za denního světla a urazí tak přibližně 200 km denně.

Jak dlouho trvá čápům cesta do Afriky : Všimla jsem si třeba, že se čápi hodně zdržují na Kypru, až potom letí přes moře. Jak dlouho jim takový let trvá Čápi letí do Afriky zhruba dva měsíce a zastavují se na místech, kde mají dost potravy.

Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.

V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.

Čím krmit jiřičky

Vhodné krmivo dle druhů: Hmyzožravci (vlaštovky, jiřičky, sýkorky, rehkové) – mouční červi bez hlavičky, mouchy, rozškrábané syrové libové kuřecí nebo hovězí. Zrnožraví (pěnkavy, strnadi, vrabci) – proso, loupaný oves, ovesné vločky. Kosi, drozdi – jeřáb, bez, kompot, jakékoliv ovoce.Na konci března a během dubna přilétají např. vlaštovky obecné (Jižní Afrika), jiřičky obecné, pěnice černohlavé, slavíci obecní (Afrika) a rákosníci. Objevují se i naši stěhovaví dravci – např. moták pochop a v dubnu včelojed lesní.Nejste-li si jistí, zda ptáče, které jste našli, nějakou pomoc potřebuje, vždy volejte odborníky v záchranné stanici a situaci jim popište. Zbytečné zásahy do života zvířat totiž mnoho užitku nepřinesou a naopak nechat na zemi umírat živého tvora, jemuž by pomohl jednoduchý úkon, je smutné.

Víš, jak říkáme ptáčkům, kteří na zimu odlétají pryč do teplých krajin Takovým ptákům říkáme tažní (protože přesunu hejna ptáků se říká ptačí tah, ptáci táhnou do tepla, proto tažní) nebo stěhovaví.

Proč ptáci odlétají : Na migrační cestu se pravidelně vydává méně než 20 % z více než 10 tisíc ptačích druhů. Opeřenci vykonávající migraci se označují jako tažní či stěhovaví ptáci. Důvodem migrace je hlavně dostupnost potravy, obecněji vytěžení dvou či více biotopů, jejichž vhodnost pro život ptáků se sezónně proměňuje.

Co dělá Čáp když stojí na jedné noze : Čápi hřadují ve stoje na jedné noze se zobákem zabořeným v peří. Tento postoj omezuje tepelnou ztrátu skrze zobák a nohu. I když čápi dovedou plavat, pouze výjimečně tak činí.

Kdy od nás odlétají čápi

Krmí je natrávenou potravou z žab, hrabošů a ryb. Na konci srpna pak všichni odlétají do teplých krajin. Čápi si bývají věrní, ale jako téměř všude i zde mohou během jarních námluv propukat dramatické manželské konflikty, které někdy končí krvavým zraněním a výměnou partnera. Poprvé hnízdí čápi kolem 5.

Jiřička obecná je menší než vlaštovka a je převážně černobílá. Pouze černý vrch hlavy, krku a hřbetu má ozdoben modrým leskem. Na rozdíl od vlaštovky má také mnohem kratší ocas a výrazně bílý kostřec (spodní část zad mezi křídly a ocasem). Právě proto ji na Slovensku říkají "belorítka".Přes zimu zde zůstávají především druhy, které se živí semeny nebo rostlinnou potravou, která je více dostupná. I přesto je někdy složité v tuhých mrazem najít pod kůrou nebo v zamrzlé krajině potravu. Pokud se tedy rozhodneme ptákům pomoci, stačí na parapet okna, balkon či zahradu umístit krmítko.

Co mají rádi ptáci v zimě : V obchodech prodávané směsi pro zimní přikrmování ptáků obsahují různé druhy semen, ale část z nich zůstává v krmítcích nevyužita. Proto je lepší použít pouze semena slunečnice a občas přidat například trochu máku, len, proso, řepku, pšenici, loupaný oves nebo zbytky vyloupaných ořechů.