Antwort Kdy přehodit kompost? Weitere Antworten – Kdy se přehazuje kompost

Kdy přehodit kompost?
Přehazujte kompost ideálně každé tři měsíce, minimálně však jednou ročně. Když si nejste jistí, zda byste měli kompost přeházet, důkladně si jej prohlédněte: Když hromada kompostu již mírně sesedla, je čas na přeházení materiálu.Čerstvý kompost získáte za 2 až 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 až 12 měsíců.Kdy je kompost zralý

Kompostu vonícího po lesní půdě se dočkáme zhruba za šest měsíců, může být však hotov již za 8 až 10 týdnů. Zralý kompost má tmavě hnědou barvu, je jemný a nepáchne. Má schopnost zadržovat vodu, provzdušňovat půdu a obohacovat ji o živiny.

Jak poznat hotový kompost : A jak poznat, že kompost uvnitř kompostéru je vyzrálý Jestliže materiál v kompostu je tmavý, jemný a voní jako země, je kompost pravděpodobně hotový. Pokud tomu tak není a vidíte, že hmota v kompostéru není dostatečně vyzrálá, dejte kompostu čas. Doba 2 až 3 měsíců, někdy i déle pomůže dokončit proces rozkladu.

Jak urychlit rozklad kompostu

Čím podpořit rychlost rozkladu organické hmoty Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).

Jak vrstvit kompost : Jednoduchým pravidlem pro vrstvení je střídání zeleného patra s hnědým patrem. Prakticky budeme na sebe vršit trávu, bio odpad z kuchyně (slupky, odřezky) a na to dáme hnědé – piliny, hobliny, štěpky.

Jak poznat, že je zralý – Ve vyzrálém kompostu už nejsou vidět části rostlin, tvoří ho stejnorodá drobtovitá hnědá hmota. Výjimkou jsou velké části dřeva, které se nestačily rozložit – ty odstraníte při proházení. Přičichněte si: zralý kompost voní po půdě.

Zralost kompostu: hnědý, drobivý, voní jako lesní půda, takto na půl zralý je na půdu nejlepší. čím déle v kompostu, tím jemnější půda – spíše pro výsev. Jak poznat zda je kompost zralý Do misky s přisátým kompostem nasypte lžíci řeřichových semen.

Kde má být umístěn kompostér

Kam umístit nádobu

  1. Kontakt s půdou: Pro biomasu je zcela nevyhnutelné, aby se dotýkala půdy.
  2. Vyvýšené místo v polostínu: Zabrání stoupání vody z mokré půdy do biomasy.
  3. Pozor na slunce, vítr a déšť: Rozkládající se směs organického odpadu by měla být chráněna před přímým slunečním světlem, větrem i deštěm.

Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.Jak vypadá správná skladba kompostu Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky.

Jak vypadá zralý kompost Dobrou a jednoduchou metodou na zjištění kvality kompostu je test klíčivosti rychloklíčivých semen (řeřicha, hrách, fazole). Po 3-4 dnech semena vyklíčí. Vytvoří-li pěkný zelený porost, je kompost vyzrálý, zatímco žluté a hnědé lístky či málo vyklíčených semen prozrazují nevyzrálost.

Jak daleko od plotu mohu mít kompost : Pro vzdálenost kompostu od hranice pozemku žádné pravidlo stanoveno není. Obecně by se sousedé měli zdržet všeho, co nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžuje jiné. Toto obecné pravidlo znamená, že míru obtěžování je třeba zkoumat vždy v konkrétním případě – zápach, umístění, riziko pro sousední pozemek, apod.

Co dát na dno do kompostu : Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.

Co nesmí přijít do kompostu

Do kompostu nepatří:

  • zbytky masa a ryb.
  • chemicky ošetřené zbytky, například slupky citrusových plodů
  • mléčné výrobky.
  • noviny a časopisy.
  • plast, sklo, kov, textil.
  • rostliny napadené chorobami.
  • plevel s kořínky.


Na domácí komposty se nedoporučují dávat ve velkém množství kvůli tendenci k intenzivnímu plesnivění. Co se týče chemických látek v kůře jižního ovoce, používány by měli být povětšinou organické fungicidy, které by se měli při procesu kompostování během několika týdnů rozložit a půdu tak nikterak neohrožovat.