Kdy máte použít tvar "a" a kdy tvar "an" Podívejme se na to. Neurčitý člen "a" patří před ta podstatná jména, která začínajína vyslovovanou souhlásku. Neurčitý člen "an" patří před ta podstatná jména, která začínají na vyslovovanou samohlásku.Neurčitý člen A nebo AN. Neurčitý člen používáme tehdy, kdy nemluvíme o žádné konkrétní věci. Osoba, se kterou se bavíme, tak již nemusí znát danou věc dopředu a nemusí si představovat tu konkrétní věc, kterou máte na mysli. Posluchač si může vybavit jakoukoli věc a ne právě jednu konkrétní.a – neurčitý člen, někdy se vyskytuje ve tvaru “an“, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…) the – určitý člen, jeho výslovnost se někdy prodlužuje, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…)

Kdy se používá určitý člen : Určitý člen je v angličtině pouze jeden, a to slovo the. Používá se, když mluvíme o něčem, co už bylo zmíněno, nebo pokud chceme identifikovat konkrétní věc.

Kdy se píše Der Die Das

der (mužský), die (ženský), das (střední), die (množné číslo). ein (mužský), eine (ženský), ein (střední), množné číslo nemá neurčitý člen. není. vlastní jména, nepočitatelné věci, ustálené fráze.

Kdy se pouziva neurčitý člen : Klasická učebnicová poučka: neurčitý člen používáme, když mluvíme o nějaké věci poprvé. Ono ani tak nejde o to, pokolikáté o ní mluvíme, ale zda se jedná o novou informaci či nikoliv. Pokud náš posluchač ještě o nějaké věci neví, neslyšel o ní, tehdy použijeme tento člen.

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Co vyjadřuje neurčitý člen

Neurčitý člen vyjadřuje, že podstatné jméno není nijak blíže určeno. Posluchač/čtenář tedy neví, jakou konkrétní věc si pod daným podstatným jménem má představit. Může si tedy představit v duchu jakékoliv auto, nebo si počkat, až ho mluvčí specifikuje.

Co je neurčitý člen

Co vyjadřuje neurčitý člen

Neurčitý člen vyjadřuje, že podstatné jméno není nijak blíže určeno. Posluchač/čtenář tedy neví, jakou konkrétní věc si pod daným podstatným jménem má představit. Může si tedy představit v duchu jakékoliv auto, nebo si počkat, až ho mluvčí specifikuje.

jednotné číslo
rod	mužský	ženský
2. pád	-en	-er
3. pád	-em	-er
4. pád	-en	-e

Wie ist die Sache ausgegangen Jak to dopadlo

Určitý člen používáme, abychom vyjádřili, že podstatné jméno, o kterém mluvíme, je zcela určité. Posluchač/čtenář ví přesně, o které věci mluvíme, ví, co přesně si pod daným podstatným jménem představit. Může se jednat o něco, co např. právě drží v ruce, o něco, o čem se před chvílí mluvilo, nebo něco, o čem každý ví.

Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Jaké i se píše na konci slova : Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!

Kdy se používá neurčitý člen v němčině

Použití neurčitého členu (ein, eine, ein)

Člen neurčitý použijeme tehdy, když mluvíme o něčem poprvé. In diesem Haus wohnt eine Frau. Die Frau hat einen Hund. V tomto domě bydlí (nějaká) žena.

Skloňování přídavných jmen po členu určitém

jednotné číslo
rod	mužský	ženský
3. pád	-en	-en
4. pád	-en	-e
množné číslo

umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
2. pád	genitiv	Koho Čeho
3. pád	dativ	Komu Čemu
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme

Jak nemecky pozdravit : Při setkání

1. Guten Morgen – dobré ráno, dobré dopoledne.
2. Guten Tag – dobrý den, používáme od oběda zhruba do večeře.
3. Grüß Gott – použije se pro dobrý den v Rakousku a Bavorsku.
4. Guten Abend – dobrý večer, používáme od večeře dále.
5. Gute Nacht – dobrou noc, když jdeme spát.