Sazenice malých kultivarů vysazujte do sponu 15 x 15 cm, větší do sponu 30 x 30 cm. Sazeničky sázejte ven zhruba od začátku dubna, rodící se srdíčko by mělo být mírně nad povrchem půdy. Záhony průběžně plejte. Pokud rostliny rostou opravdu pomalu, aplikujte organické hnojivo.Osivo vyséváme v lednu až únoru do bedniček.

Semínka klíčí za 3–7 dní. K vyklíčení potřebují světlo, proto je jen slabě posypeme zeminou, povrch utužíme a opatrně zaléváme, lépe rosíme zavlažovačem. K výsadbě na záhon má mít sazenice 3–5 pravých listů.Přesazení na záhon

Do skleníku nebo na venkovní záhon saláty přesadíme v okamžiku, kdy mají 4 až 6 pravých listů. „To znamená těch, které už opravdu vypadají jako salátové listy. Sázíme do sponu 25 až 30 cm, záleží na odrůdě. Saláty je třeba dostatečně zalévat.

Kdy sázet ledový salát : Brzy na jaře vyséváme semínka 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů do hloubky 0,5 až 1 cm. Předpěstované sazeničky vysazujeme při 4 – 6 pravých listech mělce na záhon.

Kdy zacit sázet na zahrade

Kdy je nejlepší čas začít sázet na zahradě

1. Ideální doba k sázení první zeleniny je koncem února.
2. Půda je na sázení připravena tehdy, je-li rozmražená a snadno se rozpadá.
3. Pokud je půda příliš mokrá, zhoršuje se provzdušnění půdy a tím i kvalita půdy.
4. Pokud jste půdu na podzim kvalitně připravili na zimu tzn.

Co se muze zasadit v srpnu : Na uvolněné záhony, je i v tento měsíc, možné vysít mnoho druhů zeleniny. Například salát, především polníček, který dává sklizeň až do prvních mrazíků. Dále se vysévají ředkve a ředkvičky, ozimá cibule a kapusta pro sklizeň v příštím roce.

Například upřednostňovaná rozteč u hlávkového salátu je 20 centimetrů, zatímco volně pěstovaným odrůdám se dobře daří, když se sázejí 20-40 centimetrů od sebe. Semena pokryjte půdou v tloušťce přibližně jeden centimetr a polijte vodou.

Jak semena vysévat

Nejlépe je využít připravený substrát pro výsev semen z odborné prodejny. Zeleninu lehce přitlačíme. Semena vyséváme v řídkém sponu ne hlouběji než 2 cm pod povrch. Dbáme na to, aby teplota v místnosti se pohybovala kolem 18 – 20°C, aby zde byly dobré světelné podmínky a také přiměřeně zavlažujeme.

Kdy se seje Hlavkovy salat

Listové saláty se sklízí cca 7 týdnů od výsevu, za 10 až 11 týdnů po výsevu se sklízí hlávkové saláty a po 11 až 12 týdnech sklízíme saláty římské a kadeřavé.Používáme výsevní substrát. Salát vyséváme řídce, cca 0,5 cm od sebe. Semínka jsou bílá a budou dobře vidět. Můžeme je postříkat přípravkem Previcur, která zabraňuje plísním.Například upřednostňovaná rozteč u hlávkového salátu je 20 centimetrů, zatímco volně pěstovaným odrůdám se dobře daří, když se sázejí 20-40 centimetrů od sebe. Semena pokryjte půdou v tloušťce přibližně jeden centimetr a polijte vodou.

Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.

Co zasadit jako prvni : Zjednodušeně řečeno, do první tratě patří nejnáročnější plodiny, jde především o plodovou zeleninu či některé košťáloviny, celer, pórek či brambory. Půdu byste měli obohatit organickými hnojivy už na podzim. Do druhé tratě zařaďte zejména kořenovou zeleninu, také třeba salát, špenát a mangold.

Co si zasadit do zahrady : Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.

Co kdy zasadit

Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května. Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.

Protože ve skleníku se sklízí déle než venku, můžete si vlastní zeleninu užívat delší dobu. Letní zelenina, jako jsou okurky, papriky a rajčata, se obvykle sklízí do konce srpna, ale tím pěstování nemusí končit. Nyní je čas vysadit nové plodiny, například polníček, endivii nebo špenát.Nahořklou chuť salátu nejčastěji způsobuje nedostatečná zálivka během pěstování a pozdní sběr v době, kdy už začínají zelené listy vybíhat do květů. A zatímco hlávkový salát může zhořknout celý, u ledového se mění chuť pouze košťálu, který je možné snadno vyříznout.

Jak dlouho roste hlávkový salát : Některé saláty mohou růst až 80 dní – listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů. Listový salát však můžete sklízet kdykoliv v průběhu jeho vývoje a tak již po 25 dnech můžete dostat slušné množství salátu.