Pokud tedy kometa bude dostatečně jasná, jak předpovídají optimistické výpočty, bude druhá polovina října 2024 tím nejlepším obdobím pro její pozorování na večerní obloze nad západním, později jihozápadním obzorem.Kometa dosáhne 12. ledna 2023 přísluní ve vzdálenosti 1,11 astronomické jednotky (asi 166 milionů km) a začne být zároveň cirkumpolární, tedy vůbec nebude zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky (asi 42 milionů km).Příští průlet komety kolem Země se předpokládá 29. července roku 2061 a následující 7. května roku 2134.

Kde na obloze najít Kometu : Na večerní obloze lze nyní v souhvězdí Andromedy pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa je pozorovatelná malými triedry na tmavé obloze daleko od měst. Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Andromedy, která je vidět jen jednou za 71 let.

Kde je kometa 2024

března 2024 nedaleko slovenského města Revúca, kam se autor snímku vydal za jasným počasím zaznamenat kometu 12P/Pons-Brooks s galaxií v Andromedě. Výsledný snímek vznikl jen díky velkému štěstí. Kometa je v těchto dne i nadále pozorovatelná už v malých dalekohledech na tmavé obloze daleko od velkých měst.

Kdy bude krvavý měsíc 2024 : Nedávná a budoucí zatmění Měsíce v Česku

Datum	Typ	Maximum v Česku
18. 9. 2024	Částečné	04:43:10 SELČ (8,5 %)
14. 3. 2025	Úplné	úplná fáze nastane pod obzorem
7. 9. 2025	Úplné	20:11:43 SELČ (100 %)
28. 8. 2026	Částečné	06:12:49 SELČ (93,5 %)

KVĚTEN 2024

Datum	Hodina (SEČ)	Úkaz
19.	16 h	asteroid (2) Pallas v opozici se Sluncem (+9,0 mag)
20.	11 h	Měsíc v konjunkci s α Vir (Spica 0,87° jižně; po půlnoci nad JZ obzorem)
20.	14 h	Slunce vstupuje do znamení Blíženců
23.	15 h	Měsíc v úplňku (14:53)

Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Jaká je nejznámější kometa

Nejznámější kometou je Halleyova kometa, která se na dohled ze Země vrací zhruba jednou za 75 let. Kdysi dávno, když si její původ lidé neuměli vysvětlit, spojovali její návraty s nejrůznějšími katastrofami. Mysleli si, že přináší přírodní povodně, nemoci a války.Komety mohou představovat potenciální hrozbu pro Zemi, v jejíž minulosti mohly způsobit některá hromadná vymírání. Obecně platí, že jsou mnohem nebezpečnější než asteroidy, neboť jejich rychlost může dosahovat až 3,5x vyšších hodnot (až 70 km/s, asteroidy ~20 km/s).Pří průchodu měsíčního světla zemskou atmosférou se totiž nejvíce rozptylují paprsky modré (krátkovlnné), zatímco červené (dlouhovlnné) procházejí bez citelných ztrát. Ze stejného důvodu také obraz zapadajícího nebo vycházejícího Měsíce postupně „odmodrává“ a jeví se nám spíše nažloutlý, oranžový až temně rudý.

"V atmosféře dochází k lomu světla, a proto nikdy nedojde k tomu, že by byl měsíc úplně temný. To světlo se láme i za Zemí a právě červené světlo se v zemské atmosféře láme nejvíc, proto je měsíc červený," vysvětluje zabarvení Jan Šifner. Úplné zatmění měsíce nastává přibližně jednou za tři roky.

Co sviti v noci na obloze : Na simulovaném obloze se představí hvězdy, planety i Měsíc v aktuální fázi. Promítání jsou úmyslně směřována na dobu, kdy Měsíc není okolo úplňku, aby na skutečné obloze bylo možno také něco pozorovat. Samozřejmě počasí ovlivnit neumíme, a tak přinejhorším můžete noční krásy pozorovat aspoň na naší umělé obloze.

Kdy budou padat meteority : Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna 2023, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již nyní!

Co se stane 8 dubna 2024

8. dubna 2024, úplné zatmění Slunce.

v 11 hodin nás čeká konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 0,87° jižně), pozorujeme po půlnoci nad jihozápadním obzorem a 24. 5. v 5 hodin s α Sco (Antares 0,48° severně), pozorujeme ráno nad jihozápadem. Vynikající pozorované podmínky má letos roj Eta Akvaridy, jehož maxima připadá na 5.Nachází-li se kometa v blízkosti Slunce, jádro se zahřívá v důsledku čehož se z něho uvolňují prachové částice a plyny, které vytvářejí rozsáhlou atmosféru komety – kóma. Při větší teplotě jádra (tj. je-li kometa blíže ke Slunci) vzroste i proud částic a plynů a kometa vytváří typický svítící ohon.

Kolik je komet : Z přibližně 3400 komet, které známe, je: 40 % komet na eliptických drahách, z toho: 16 % krátkoperiodických (perioda je menší než 200 let)