Pomoci si také můžete tím, že přídavná jména končící na -ing popisují nějaký podnět, příčinu, nějakou akci, a koncové -ed pak popisuje následnou reakci. The book was boring. → I was bored. The news was shocking.Koncovky –ed používáme s těmi přídavnými jmény, které popisují lidské pocity = to, jak se cítíme: Jsem unavený = I'm tired. Jsem znuděný = I'm bored. Jsem překvapený = I'm surprised.Pokud používáme v přítomnosti pomocné sloveso do, musí se objevit i v krátké odpovědi. V minulosti pak použijeme pomocné did, které se opět musí použít v odpovědi: Do you work Yes, I do. / No, I don't.

Kdy se pridava ed : Změny nastávají také pokud sloveso končí na -y, kterému předchází souhláska. V takovém případě se toto y změkčuje a až následně se přidává koncovka -ed. They buried him last Friday.

Kdy se používá minulý čas prostý

Minulý čas prostý (Past Simple) je dalším hodně používaným anglickým časem. Používá se k vyjádření děje, který proběhl v minulosti. Důležité je, že tento děj už skončil (ráno, včera, minulý týden, atd.) Minulý čas prostý (Past Simple) se také používá při vyprávění, kdy jedna událost následuje za druhou.

Kde pouzit did : Při tvorbě otázky či záporu v minulém čase prostém používáme pomocné sloveso do, tedy jeho minulý tvar did (zápor pak did not, zkráceně didn't) a infinitiv významového slovesa bez to. Tvar pomocného slovesa je stejný pro všechny osoby (na rozdíl od do, které se ve 3. os.

Nejčastěji se tato struktura používá, když chceme říct, že v určitý okamžik v minulosti nějaký děj již nějakou dobu probíhal, případně říkáme i jak dlouho v tu chvíli už probíhal. She was tired because she had been working for six hours without a break.

Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.

Jak poznat minulý čas prostý

Minulý čas prostý – tvoření Začneme minulým časem prostým, u toho si jako první musíme rozdělit slovesa na pravidelná a nepravidelná. U pravidelných sloves stačí ke slovesu přidat koncovku „ed“, třeba work-worked nebo stay-stayed. Za to u nepravidelných sloves, jak už název napovídá, neexistuje žádné pravidlo.Past Simple and Past Continuous Minulý čas prostý používáme pro děje a situace, které v minulosti proběhly a již skončili. Není zde kladen důraz na aktivitu či průběh. Minulý čas průběhový používáme pro děje, které již také skončily, ale v minulosti probíhaly a pro nás je čas, kdy probíhaly (aktivita) důležitý.Při tvorbě otázky či záporu v minulém čase prostém používáme pomocné sloveso do, tedy jeho minulý tvar did (zápor pak did not, zkráceně didn't) a infinitiv významového slovesa bez to. Tvar pomocného slovesa je stejný pro všechny osoby (na rozdíl od do, které se ve 3. os.

Past Simple and Past Continuous Minulý čas prostý používáme pro děje a situace, které v minulosti proběhly a již skončili. Není zde kladen důraz na aktivitu či průběh. Minulý čas průběhový používáme pro děje, které již také skončily, ale v minulosti probíhaly a pro nás je čas, kdy probíhaly (aktivita) důležitý.

Jak se dělá past continuous : Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.

Kdy se používá past continuous : Jedná se o nedokončené či neúplné děje v minulosti. Používá se: Často označuje děj, který se odehrával na pozadí nějakého příběhu vyprávěného v čase prostém, např.: "The sun was shining and the birds were singing as the elephant came out of the jungle.

Kdy se používá did

Pokud používáme v přítomnosti pomocné sloveso do, musí se objevit i v krátké odpovědi. V minulosti pak použijeme pomocné did, které se opět musí použít v odpovědi: Do you work Yes, I do. / No, I don't.

Disociativní porucha identity (DID), dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti, je mentální porucha vyznačující se disociativními stavy a mnohočetností osobnosti. To je doprovázeno ztrátou paměti, která nesouvisí s běžným zapomínáním.Používání minulého průběhového času

Jedná se o nedokončené či neúplné děje v minulosti. Používá se: Často označuje děj, který se odehrával na pozadí nějakého příběhu vyprávěného v čase prostém, např.: "The sun was shining and the birds were singing as the elephant came out of the jungle.

Kdy Pouziju past continuous : Minulý čas průběhový používáme tehdy, když chceme sdělit, že něco probíhalo v určitý moment v minulosti. Liší se tak od minulého času prostého, kterým pouze stručně říkáme, že se něco v minulosti stalo. U minulého času průběhového jde ale především o průběh.