Antwort Kdy se píše již? Weitere Antworten – Kdy používat jenž
Tvar jenž se používá pouze v 1. pádě jednotného čísla, a to u rodu mužského životného a neživotného. Nikde jinde! Jakmile se jedná o jiný pád, jiný rod, jiné číslo, zájmeno jenž tam nemůže být!Výraz „již“ ale také může vystupovat jako příslovce a používá se ve významu už (již se to stalo). Příklady: Muži, již stáli vedle mě, beze slova odešli. Známe se již mnoho let.Tvary zájmena jenž, jež, jež v jednotném čísle
mužský rod životný (Karel) | ženský rod (Lenka) | |
---|---|---|
1. pád | jenž | jež |
2. pád | jehož | jíž |
3. pád | jemuž | jíž |
4. pád | jehož, jejž | již |
Co je to jenž : Zájmeno „jenž“ je synonymní tvar k zájmenu „který“. Pro novináře i spisovatele je jeho znalost podstatná, jelikož zamezuje nadbytečnému užívání právě zájmena „který“.
Který nebo jenž
Zájmeno jenž má stejný význam jako zájmeno který. Jako jediné vztažné zájmeno není zároveň zájmenem tázacím. Používá se méně často, zejména v odborných a uměleckých textech, které obsahují větší množství vět přívlastkových (zvláště proto, abychom stále neopakovali tvary zájmena který).
Jak se skloňuje jenž : skloňování
číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
pád \ rod | mužský životný | ženský |
nominativ | jenž | jež |
genitiv | jehož / něhož | jichž / nichž |
dativ | jemuž / němuž | jimž / nimž |
Skloňování zájmena jenž
1. pád | on | jenž |
---|---|---|
2. pád | jeho | jeho+ž |
3. pád | jemu | jemu+ž |
4. pád | jeho, jej | jeho+ž, jej+ž |
6. pád | o něm | o něm+ž |
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Jaké zájmeno je mnou
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.Druhy zájmen
druhy zájmen | příklady |
---|---|
osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Typy zájmen
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Kdy se píše svůj : Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Jaké zájmeno je nej :
3.osoba | ||
---|---|---|
Střední | ||
J. č. | 2. Genitiv | jeho, ho, jej něho, něj |
3. Dativ | jemu, mu němu | |
4. Akuzativ | je, ho, jej ně, něj |
Jaký druh zájmena je ničeho
leckdo, leckterý, lecjaký, ledakdo, ledaco, ledakomu, kdo- koli, cokoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakési, čísi, každý, každá, každému, všichni, … ➢ záporná – např.: nikdo, nikoho, nikomu, nic, ničemu, ničeho, nikým, ničím, nijaký, nijakému, ničích, žádný, žádnému, žádnou, …
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jak se píše mych : V ostatních pádech čísla množného jsou spisovné pouze krátké tvary: (bez) mých, tvých, svých přátel. Delší tvary, totiž (bez) mojich/mojích přátel, (k) mojím, (o) mojích, (s) mojími, (s) tvojími atd., spisovné nejsou.