Antwort Kdy se píše Mein a kdy Meine? Weitere Antworten – Kdy je Mein a Meine
Jednotné číslo | Množné číslo | |
---|---|---|
1. pád | mein Freund | meine Schϋler |
4. pád | meinen Freund | meine Schϋler |
Druhy zájmen
druhy zájmen | příklady |
---|---|
osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž zájmena neurčitá (též indefinitiva) – někdo, nějaký, některý, leckdo, lecco, něčí, něco – jsou tvořena pomocí kombinace předpony (ně-, lec-, leda-, kde-, málo-, málokdy užívané zřídka-, sotva-, bůhví-, apod.)
Jaký je zájmeno nej :
3.osoba | ||
---|---|---|
Střední | ||
J. č. | 2. Genitiv | jeho, ho, jej něho, něj |
3. Dativ | jemu, mu němu | |
4. Akuzativ | je, ho, jej ně, něj |
Jak poznat 4 pád v němčině
Po neurčitém členu a také po přivlastňovacích zájmenech a po kein v jednotném čísle jsou koncovky přídavného jména v 1. pádě rodu mužského, ženského a středního -er, -e, -es, u ženského a středního rodu to platí i pro 4. pád. V ostatních pádech je koncovka -en.
Jak určit přídavná jména přivlastňovací : Příklad postupu určení správné koncovky:
Určete, jaké i / y se píše ve větě: Sousedov-i/-y děti běhaly po zahradě. Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.
Druhy zájmen
druh zájmen | zájmena |
---|---|
PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Zájmena OSOBNÍ
– Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd.
Jaký druh zájmena je jenž
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.Skloňování přídavných jmen po členu určitém
jednotné číslo | ||
---|---|---|
rod | mužský | ženský |
3. pád | -en | -en |
4. pád | -en | -e |
množné číslo |
Chceme-li se v českém jazyce vyjadřovat spisovně, musíme používat při oslovování tvary 5. pádu nehledě na původ jména. Náležité oslovení je tedy např. Petře, Thomasi, pane Skálo, pane Kleinbauere.
Kdy se píše Ovi a ovy : Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.
Jak poznat přídavná jména měkká : Druhy přídavných jmen
Měkká přídavná jména – poznáme je především tak, že při změně rodu se tvar přídavného jména nezmění (tzn. v mužském, ženském i středním rodě bude tvar přídavného jména úplně stejný): cizí muž, cizí žena, cizí dítě – stejně jako jarní: jarní déšť, jarní zelenina, jarní sluníčko.
Jaký druh zájmena Je sobě
zájmeno
- dativ zvratného zájmena se, pro sebe. Heslo "národ sobě" znamená, že český národ naplánoval, zaplatil a postavil pro český národ, tzn. sám pro sebe, a pro nikoho jiného.
- lokál zvratného zájmena se. Řekni mi něco o sobě. A pamatuješ si ještě, co měly tenkrát na sobě
leckdo, leckterý, lecjaký, ledakdo, ledaco, ledakomu, kdo- koli, cokoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakési, čísi, každý, každá, každému, všichni, … ➢ záporná – např.: nikdo, nikoho, nikomu, nic, ničemu, ničeho, nikým, ničím, nijaký, nijakému, ničích, žádný, žádnému, žádnou, …Zájmena on, ona, ono
mužský rod | ženský rod | |
---|---|---|
1. pád | oni (živ.) | ony |
ony (neživ.) | ||
2. pád | jich | |
3. pád | jim |
Jaký druh zájmena je něho : Zájmena osobní
já | on | |
---|---|---|
3. pád | mně, mi | jemu/němu, mu |
4. pád | mne, mě | jeho/něho, ho, jej/něj, -ň |
5. pád | – | – |
6. pád | o mně | o něm |