Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu. Vrcholí Štědrým večerem, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Páně (25. prosince) již považován za součást Vánoc.Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Zatímco v minulosti nesměla vstát hospodyně od stolu, dnes může obsluhovat ostatní právě pouze ten, který jídlo připravuje. Pokud vstane někdo jiný, říká se, že příští rok u Štědrovečerní večeře nebude.Tradice říká, že na Štědrý den muž smí políbit každou ženu procházející pod jmelím. V případě, že jde o jeho přítelkyní nebo manželku, by si oba měli utrhnout společně jednu bulku ze jmelí pro štěstí. Ta úplně poslední musí na jmelí zůstat až do příštích Vánoc.

Co Nedelat na Stedry večer : Čeho se vyvarovat, abyste neměli smůlu

• O Štědrém dnu platí zákaz malování, šití a vylévání vody na dvůr.
• Rozhodně nevěste prádlo – vyčarujete si neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými.
• Určitě také nezametejte – vyhnali byste z domu duchy předků, kteří chodí v tento čas navštívit živé.

Kdo slaví Vánoce 24

Od tohoto času se tedy narození Ježíše Krista slaví 24.

Jaké jsou tradice na Štědrý den : Na Štědrý den – tedy 24. prosince večer – se usedá ke štědrovečerní slavnostní večeři. Tradiční večeře se skládá z rybí polévky a kapra s bramborovým salátem. Štědrovečerní večeře má svá pravidla – prostírá se pro jednoho navíc, pro nečekanou návštěvu, od stolu se během večeře nevstává, dokud všichni nedojí.

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Všichni měli v minulosti zbožně rozjímat a připomínat si příběh Ježíšova příchodu na svět. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Prostřete stůl vánočním ubrusem a prostíráním

Okraje by měly přesahovat hrany stolu na každé straně alespoň o 30 cm. Pokud se ale pyšníte masivním stolem, vystavte jej na odiv a doprostřed jídelní desky umístěte pouze vánoční běhoun. Nezapomeňte ani na látkové vánoční prostírání.

Kdy se dává pusa pod stromem

Prvomájové políbení

S prvním májem se pojí ještě jedna láskyplná tradice – polibek pod rozkvetlým stromem (nejlépe prý pod rozkvetlou třešní). Každá žena či dívka, která je pod ní políbena, bude celý následující rok oplývat krásou, přitažlivostí a neuschne.Větvička jmelí patří k tradiční vánoční výzdobě. Zavěšuje se do prostoru tak, aby se pod ní dalo políbit. Polibek pod jmelím má dvojici přinést lásku a plodnost po celý příští rok.Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Proč je Štědrý den 24. prosince : Změna přišla až s papežem Juliem I., který ve 4. století rozhodl, že Vánoce, tedy narození Ježíše Krista, budeme oslavovat 24. prosince.

Proč se slaví 2 svátek vánoční : Na 26. prosinec připadá druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, jenž podle legendy položil život za víru v Krista. Tradičně patří tento den setkávání členů rodiny a přátel, koledníkům a koním.

Kdy se nemá prát pradlo Vánoce

A já chápu že se těšíte ale nesmíme zapomínat i na vánoční zvyky a tak si některé dnes zopakujeme. Tak nejdříve, co by se mělo a nemělo. Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit.

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.V minulosti lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež – pekla se tak kachna, husa nebo kuře. I dnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční podává k obědu slavnostní pečený kur, ať už se jedná o kachnu, husu, krocana nebo kuře.

Kdo slaví Vánoce 25 : Ve Švédsku je tím nejdůležitějším vánočním svátkem Štědrý den, proto má 25. prosinec, neboli první svátek vánoční (juldagen), spíše druhořadou roli.