Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".U času prostého pracujete s pomocným slovesem DO a základním tvarem významového slovesa. U času průběhového pak s pomocným slovesem BE a významové sloveso má na konci -ING. Nikdy je však nemůžete kombinovat a v tom je kámen úrazu.

Kdy se píše Dont a kdy Doesn t : Sloveso TO DO – přítomný čas

Kladná věta	Zápor
Nezkraceně	Zkráceně	Zkráceně
He does She does It does	nezkracuje se	He doesn't She doesn't It doesn't
We do	nezkracuje se	We don't
You do	nezkracuje se	You don't

Jaký je rozdíl mezi Present Simple a Present Continuous

Rozdíl mezi použitím přítomného času prostého a přítomného času průběhového spočívá v průběhu děje. Přítomný čas průběhový používáme pro události, které se právě odehrávají. Může se jednat i o děje dlouhodobějšího vymezení, které jsou v době, kdy o nich mluvíme, pravdivé, ale zároveň jsou pouze dočasné.

Co je to past simple : Minulý čas prostý (Past Simple) je dalším hodně používaným anglickým časem. Používá se k vyjádření děje, který proběhl v minulosti. Důležité je, že tento děj už skončil (ráno, včera, minulý týden, atd.) Minulý čas prostý (Past Simple) se také používá při vyprávění, kdy jedna událost následuje za druhou.

Pomocné sloveso „do“ využijeme při tvoření otázky a záporu v přítomném čase prostém a v minulém čase prostém. Dejte si pozor na to, že v oznamovací větě pomocného sloveso „do“ není.

Yes, I am. Yes, You are. Yes, she/he/it is.

Co je to present simple

Přítomný prostý čas je jedním z několika anglických gramatických časů pro vyjadřování přítomnosti. Používá se k popisu obvyklých činností či zvyků, dále neměnných situací, všeobecných pravd a pevně daných harmonogramů či rozvrhů.Present simple

Pokud ve větě použijeme pomocné sloveso, přebírá na sebe všechny gramatické funkce. Významové sloveso tedy zůstává nezměněné. Ke změně dochází jen u 3. osoby jednotného čísla, kde se ke slovesu přidává koncovka -(e)s.MUST / HAVE TO

V přítomném čase lze použít buď modal must nebo vazbu have to. Mezi nimi je však drobný významový rozdíl. Zatímco must vždy povinnost uděluje, přikazuje (povinnost vychází od mluvčího), have to ji pouze oznamuje (povinnost vychází z okolností, pravidel, či od jiných mluvčích).

Minulý čas prostý používáme pro děje, které se odehrály v jasně definované minulosti. Často jsou s ním spojovány časová určení yesterday, three weeks ago, last year, when I was young. We watched a film yesterday.

Co znamená do v angličtině : Pomocné sloveso „do“ využijeme při tvoření otázky a záporu v přítomném čase prostém a v minulém čase prostém. Dejte si pozor na to, že v oznamovací větě pomocného sloveso „do“ není.

Co znamená used to : Vazba "used to" má stejný význam jako užití modálního slovesa "would" pro opakující se děj v minulosti. Vazba "used to" se používá hlavně, chceme-li zdůraznit, že opakovanou činnost v minulosti již neděláme nebo naopak činnost, kterou jsme nedělávali, teď děláváme.

Co znamená I’d like

Tvary jsou ve všech osobách stejné: I would like = rád bych, chtěl bych, dal bych si. you would like = rád bys, chtěl bys, dal by sis. he would like = rád by, chtěl by, dal by si.

Abychom mohli vytvořit zápornou větu, potřebujeme opět zápornou verzi slovesa does. Opět k němu přidáme záporku not: DOES + NOT = DOESN'T. A jelikož v sobě DOESN'T obsahuje koncovku -s, plnovýznamové sloveso už ji nemá. She doesn´t work.Otázku v přítomném čase prostém tvoříme přidáním pomocného slovesa do na začátek věty:

• Do you work in London
• Do they know the answer

Co znamená should : Should je modální sloveso, kterým vyjadřujeme, že bychom měli něco udělat. My sami tedy cítíme nebo víme, že bychom to měli udělat, protože je to rozumné, dobré, potřebné či správné, nebo říkáme, že někdo by měl nebo neměl něco udělat, protože je to rozumné, dobré, potřebné či správné.