Minulé časy – používáme výlučně při popisování událostí, dějů, faktů nebo zvyků, které začaly i skončily v minulosti a nejsou v žádné spojitosti s přítomností. Ve většině případů používají minulé časy časové určení odkazující na minulost.Příčestí minulé (činné)

Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase. Končí na -l, -la, -lo, -li, -ly, -la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.Předpřítomný čas popisuje:

Děje či situace, jež začaly v minulosti a pokračují v přítomnosti. I have lived in Bristol since 1984 (= a žiji tam stále). Děj probíhající v časovém úseku, který dosud neskončil. She has been to the cinema twice this week (= a týden ještě není u konce).

Kdy se používá minulý čas průběhový : Používání minulého průběhového času

Jedná se o nedokončené či neúplné děje v minulosti. Používá se: Často označuje děj, který se odehrával na pozadí nějakého příběhu vyprávěného v čase prostém, např.: "The sun was shining and the birds were singing as the elephant came out of the jungle.

Co je příčestí minulé v němčině

Příčestí minulé označuje již ukončený děj, v přívlastku se skloňuje jako přídavné jméno. Tvoří se předponou ge- slovesným kmenem – koncovkou –t (u slabých sloves) nebo koncovkou –en a změnou kmenové samohlásky (u silných sloves): ge + kauf + t = gekauft (koupený), ge + schrieb + en = geschrieben (napsaný).

Kdy používat has been : 1 Jak tvořit předpřítomný čas průběhový

Kladný tvar
He	has been playing	Hraje tenis. (Začal v minulosti.)
She	has been doing	Od rána dělá domácí úkol.
We	have been running	Běháme už půl hodiny.
You	have been painting	Maluješ tu místnost celou věčnost.

Tvoří se od minulého slovesného kmene rodovými koncovkami -n, -na, -no v jednotném čísle a -ni, -ny, -na v množném čísle, nebo -t, -ta, -to v jednotném čísle a -ti, -ty, -ta v množném čísle. Zakončení se rovněž řídí rodem a číslem podmětu.

Předminulý čas se používá na vyjádření událostí, které se odehrály ještě před určitým bodem v minulosti. Tvoří se použitím pomocného slovesa had a minulým příčestím (v případě pravidelných sloves tvořeného přídáním koncovky -ed k základnímu tvaru slova, u nepravidelných třeba dohledat správný tvar).

Kdy použít předpřítomný průběhový čas

Předpřítomný průběhový čas se vztahuje k blíže neurčenému času mezi minulostí a přítomností. Mluvčí má na mysli něco, co v tomto období začalo, ale možná ještě neskončilo. Zajímá jej nejen proces, ale i výsledek, a tento proces možná stále ještě pokračuje nebo zrovna skončil.Přítomný čas průběhový používáme, když mluvíme o dějích, které právě probíhají (v době, kdy o nich mluvíme). She is cooking now. They are leaving.Jak napovídá už název, budoucí průběhový čas se vztahuje k neukončenému ději či události, které budou v budoucnu probíhat. Používá se k několika různým účelům. Můžeme se pomocí něj v duchu přenést do budoucnosti a představit si, co se bude v určitou dobu dít.

K použití préterita a perfekta lez zjednodušeně říci, že préteritum používáme hlavně v psaném projevu (např. povídka, vyprávění, monolog). Naopak perfektum používáme v mluveném projevu, v dialogu nebo i v mailové korespondenci.

Kdy se v němčině používá člen : Použití určitého členu (der, die, das)

Určitý člen používáme, pokud máme na mysli někoho nebo něco konkrétního: Das ist der Mann, der mir geholfen hat. To je ten muž, který mi pomohl. Člen určitý použijeme před podstatným jménem, o kterém jsme se již zmínili.

Kdy se používá been a kdy Gone : Odjela do Paříže. = She has gone to Paris. Pokud tedy říkáte, že někdo někam odjel (a je stále tam), použijete gone to. Pokud tam ale byl (je to jeho zkušenost, nebo to má souvislosti s přítomností – viz článek o předpřítomném času), použijete been to, nikoli been in.

Kdy používat had been

Nejčastěji se tato struktura používá, když chceme říct, že v určitý okamžik v minulosti nějaký děj již nějakou dobu probíhal, případně říkáme i jak dlouho v tu chvíli už probíhal. She was tired because she had been working for six hours without a break.

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).Nejčastěji se tato struktura používá, když chceme říct, že v určitý okamžik v minulosti nějaký děj již nějakou dobu probíhal, případně říkáme i jak dlouho v tu chvíli už probíhal. She was tired because she had been working for six hours without a break.

Kdy se používá přítomný čas průběhový : Přítomný čas průběhový používáme, když mluvíme o dějích, které právě probíhají (v době, kdy o nich mluvíme). She is cooking now. They are leaving.