Na volném záhoně začínáme s nahrnováním v době kdy rostliny dosáhly výšky 0,25 – 0,30 m a začínají nasazovat květní pupeny. K trsu nahrnujeme dobře provzdušněnou zeminu. Nejvhodnější je nahrnování provést po vydatnějším dešti nebo zálivce, půda však nesmí být přemokřená. Nahrnujeme až po oschnutí povrchu půdy.Dusíkem přihnojujeme zpravidla vodným roztokem granulované močoviny až do koncentrace 9 %, výhodná je i kombinace s roztokem hořké soli v koncentraci 4–5 %. Lze využít také řadu speciálních listových hnojiv, která obsahují nižší koncentrace dusíku, často však v kombinaci s dalšími živinami.Podle běžně známých agrotechnických norem by se měly brambory sázet v poslední dekádě dubna, podle zahrádkářů se musí do půdy dostat nejpozději na prvního máje.

Jak často okopávat brambory : Brambory také potřebují pravidelně okopávat, což znamená přihazovat zeminu k hrůbkám. Tím se podporuje růst hlíz, zabraňuje se zelenání a likvidují se plevely. Okopávání se provádí asi třikrát během vegetace, poprvé, když rostliny dosáhnou výšky 15 cm, podruhé, když dosáhnou výšky 30 cm, a potřetí, když začnou kvést.

Jak často zalévat brambory

Zalévejte občas, ale vydatně

Sklizené brambory tvoří téměř z 80 % voda. Přesto není třeba zalévat denně.

Jak hluboko se sázejí brambory : Brambory se sázejí do řádků vzdálených od sebe zhruba 70 cm, do hloubky 10 cm a přibližně 30 cm od sebe. Sadba by ideálně měla mít klíčky, pokud byste ale používali sazeč, musí být malé, jinak vám je při nabírání stroj oláme.

Vysazené brambory přihrňte, hned jak nať raných brambor vyroste nad povrch půdy, je třeba rostliny ochránit před případnými mrazy. Dokud mrazíky hrozí, průběžně k rostlinám přihrnujte zeminu tak vysoko, že výhony přestanou být vidět. Brambory můžete také průběžně přihnojovat kompostem a v případě sucha i zalévat.

Nejvhodnější doba k první aplikaci hnojiva je pozdní jaro, kdy už se trávník zbarví svěží zelení. Zkraje jara se tráva vzpamatovává po zimě a všechnu energii vynakládá na růst kořínků. Pokud jarní hnojivo aplikujete moc brzy, energie růstu se předčasně přesměruje do listů.

Co zasadit mezi brambory

Co zasadit vedle brambor: Řepa Mrkev Kopr Koriandr Horčice (jako zelené hnojivo) Celer

1. Řepa.
2. Mrkev.
3. Kopr.
4. Koriandr.
5. Horčice (jako zelené hnojivo)
6. Celer.

V mírných oblastech můžete často začít sázet brambory již na začátku dubna, v chladnějších koutech se vyplatí počkat až na začátek května. Při výsadbě brambor dbejte na to, aby měly vhodné sousedy: brambory si velmi dobře rozumí se špenátem, kedlubnami, bobem, kukuřicí a dalšími druhy zelí v bezprostřední blízkosti.Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.

Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.

Kdy a čím hnojit rajčata : Rajčata vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Ideální je hluboké zrytí záhonu na podzim a přihnojení organickým hnojivem (hnůj, kompost, nebo HNOJÍK). Přihnojování pak pokračuje i během růstu rajčat. První přihnojení by mělo být do týdne od výsadby.

Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady

• červená řepa, salát X špenát.
• zelí X jahody.
• kapusta kadavá X růžičková kapusta.
• okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
• fazole X fenykl.
• šalotka X hrách, fazole.

Jaké plodiny nedávat po sobě

Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.

Hnojení zahrady by mělo být prováděno pravidelně, aby rostliny měly dostatek živin. Zpravidla se doporučuje hnojit dvakrát až třikrát za rok. První hnojení by mělo být provedeno na jaře, kdy rostliny začínají růst, a druhé na konci léta, aby rostliny měly dostatek živin pro kvalitní plody.Rajčata získávají z půdy mnoho živin. Proto je tak důležité rajčata hnojit – a to i při výsadbě. Jakmile rajčata začnou kvést, hnojte každých 14 dní organickým hnojivem na rajčata. K hnojení můžete použít také domácí kopřivový hnůj.

Kdy zacit přihnojovat rajčata : Vysazování sazenic na záhon může začít v druhé polovině května, kdy už teplomilným rajčatům nehrozí mrazíky. Předpěstování sazeniček je možné zhruba od konce března, na okenním parapetu však není jednoduché vypěstovat zdravé a silné rostliny, začínající zahradníci by raději měli sáhnout rovnou po kvalitních sazenicích.