Chcete-li sklízet mladé listy, salát vysejte poměrně hustě do řádků vzdálených od sebe 5-8 cm. Když rostliny vzejdou a trochu povyrostou, můžeme podle hustoty buď postupně otrhávat vnější listy (nové budou postupně dorůstat), nebo seříznou celou rostlinu (za příznivých podmínek může znovu obrůst).Začít lze již v únoru. To můžete do skleníku vysít špenát, salát a ředkvičky. Pokud stihnete tento brzký výsev, na vlastní zeleninu se můžete těšit již koncem jara.Březen je měsíc výsevu. Když už vám nezmrznou venku prsty, můžete vysévat ředkvičky, salát, špenát, petržel nebo mrkev. Vysazovat můžete i cibuli nebo pažitku. A ještě stihnete předpěstovat rajčata.

Jakou teplotu snese salát : Saláty rostou nejlépe v teplotním rozmezí 10 až 20 °C a jsou to tedy poměrně chladnomilné rostliny. Daří se jim především v chladnějších otevřených polohách, do teplých oblastí vybíráme odrůdy snášející vysoké teploty.

Jak sklidit Ledovy salat

Pro sklizeň jednotlivých mladých listů se salát vysévá poměrně hustě do řádků vzdálených od sebe 5-8 cm. Když rostliny povyrostou, můžeme podle hustoty buď postupně otrhávat vnější listy (nové budou postupně dorůstat), nebo seříznou celou rostlinu tak, že srdéčko zůstane neporušené.

Kdy se sklízí salát : Listové saláty můžete sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů. Hlávkový, římský a kadeřavý salát se sklízí zásadně celý a skladovat jej můžete v chladničce nejvýše několik dní.

Za oknem, v zimní zahradě či temperovaném skleníku si můžeme pěstovat už úzký sortiment zeleniny či bylinek. Začínáme s výsevem řeřichy, rokety, baby salátů a do samozavlažovacích truhlíků již můžeme vyset bazalku, kozlíček polníček a saláty na předpěstování sazenic pro časnou výsadbu do skleníku či fóliovníku.

Při přesazování ven je velmi důležité, dát si pozor na ostré slunko a ranní mrazíky. Ideální doba pro přesazení Chilli sazenic ven je kolem 20. května. V tento datum už se nemusíme bát ranních mrazů.

Jak casto Zalevat salát ve skleníku

Salát nevyžaduje velkou zálivku, přílišná vlhkost mu naopak škodí, začne hnít, a to i uvnitř. To platí zejména při pěstování ve skleníku. Zaléváme spíše ráno, aby během se během dne povrchová vlhkost odpařila.Pro sklizeň jednotlivých mladých listů se salát vysévá poměrně hustě do řádků vzdálených od sebe 5-8 cm. Když rostliny povyrostou, můžeme podle hustoty buď postupně otrhávat vnější listy (nové budou postupně dorůstat), nebo seříznou celou rostlinu tak, že srdéčko zůstane neporušené.Ve srovnání s jinými druhy salátů může být skladován po dlouhou dobu, a přitom stále zůstává křupavý. Ledový salát v celku lze uchovávat v chladničce v zásuvce na zeleninu až dva týdny.

Pro sklizeň jednotlivých mladých listů se salát vysévá poměrně hustě do řádků vzdálených od sebe 5-8 cm. Když rostliny povyrostou, můžeme podle hustoty buď postupně otrhávat vnější listy (nové budou postupně dorůstat), nebo seříznou celou rostlinu tak, že srdéčko zůstane neporušené.

Jak rychle roste ledový salát : Sazenice salátu

Semínka vzejdou poměrně rychle, ale počítejme s tím, že přesazovat je můžeme až ve stádiu, kdy mají 4 až 6 listů, tedy asi za 4 týdny.

Kdy se muze dát kedlubna do skleníku : Vhodné odrůdy pro studené skleníky – Safír, Tyrkys, Neferin, Děvín i Brilant; pro vytápěné – Brilant, Bremex, Citrín, které jsou odolné proti plísni salátové. Již v první polovině února vyséváme kedlubny pro nejranější výsadby do skleníků, ve druhé polovině března na venkovní stanoviště.

Co vysadit v únoru do skleníku

Vysévat v tuto dobu doma můžete například cibuli, květák, brokolici, kedluben, pórek, papriky, rajčata nebo hlávkový salát. U truhlíkových rostlin pravidelně kontrolujte výskyt mšic. V únoru je taktéž možné vysít ve skleníku špenát.

S výsadbou předpěstovaných sazenic rajčat na venkovní záhon příliš nespěchejte. Počkejte, až pominou poslední jarní mrazíky. Ideální dobou pro venkovní výsadbu je druhá polovina května po třech ledových mužích. V okamžiku výsadby by měla teplota půdy dosahovat minimálně 10 stupňů Celsia.Obecně platí, že mladé rostlinky je nejlepší přesadit po vyvinutí dvou pravých lístků. Kořenový systém rostliny je už v této fázi poměrně silný, a tudíž mu při opatrné manipulaci neublížíte. Při přesazování samozřejmě také záleží na tom, o jakou rostlinu jde a jaké pěstební médium jsme zvolili pro předpěstování.

Co dát na dno skleníku : Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.