Špenát klíčí 5 až 14 dní v závislosti na odrůdě a podmínkách pěstování. Sledujte, kdy se na každé rostlince objeví 2 až 3 lístky, tehdy jsou zralé na přesazení do většího květináče.Špenát je rychlá zelenina, po výsadbě jde velmi brzy do květu. Proto vysazujeme časně na jaře (březen, duben), nebo na podzim (konec srpna). Listy se dají sbírat již 45 dní po výsadbě. Nejlépe špenát zraje při teplotě 12-15°C.Osivo špenátu vyséváme do řádků cca 20 cm vzdálených, v řádku optimálně 5 cm od sebe a zhruba 0,5 cm hluboko. Mírně přihrneme zeminou a pak pravidelně zaléváme. Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu. Špenát sklízíme 45 až 65 dní od výsevu podle odrůdy.

Co zasadit ke špenátu : Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.

Jak pěstovat špenát na zahradě

Semínka špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2 – 4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře a to přímo na stanoviště. Špenát se nejčastěji seje do řádků 15 – 20 cm vzdálených od sebe a do hloubky zhruba 0,5 cm. Semínka mírně přihrňte zeminou a pak pravidelně zalévejte.

Jak často zalévat špenát : Špenát vyžaduje zálivku přiměřenou, půda ale nesmí přeschnout. Pokud pěstujeme na půdách písčitých, budeme muset zalévat poměrně často. Při pěstování na balkoně budeme muset zalévat třeba i denně, když bude slunečné počasí.

Vedle okurek můžete vysadit také pnoucí fazoli, slunečnici, kukuřici nebo kopr. Ředkvičky pomáhají špenátu proti napadení škůdci, jež požírají jeho listy. Ředkev můžete sadit také spolu se salátem, jarní cibulí, mrkví, nebo s červenou řepou. Špenát zase může sousedit s jahodami a paprikou.

Proč zhořkne špenát

S tímto problémem se setkáme opravdu zřídka, ale může se to stát, pokud uvaříme špenát z vlastní zahrady, který jsme včas nesklidili a nechali vyběhnout do květu. Listy špenátu tím ztratí na kvalitě a už patří na kompost.

Na co je dobrý listový špenát

Špenát je nízkokalorická zelenina, která je bohatá na vitaminy skupiny B a vitamin C. Má také vysoký obsah beta-karotenu (3 250 µg / 100 g), což je prekurzor vitaminu A. Tato zelená listová zelenina také dodává lidskému organismu řadu minerálů, jako je zejména draslík, vápník, hořčík a železo.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady

• červená řepa, salát X špenát.
• zelí X jahody.
• kapusta kadavá X růžičková kapusta.
• okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
• fazole X fenykl.
• šalotka X hrách, fazole.

Většinou je dobré kombinovat pouze dvě rostliny. Pokud byste jich chtěli pěstovat společně více, počet možných kombinací už není tak velký. Vzájemně se podporují nebo jsou k sobě neutrální například cibule, mrkev, hrách a kopr. Zkuste klidně i kombinaci jahody, česnek, pórek a polníček.

Semínka špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2 – 4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře a to přímo na stanoviště. Špenát se nejčastěji seje do řádků 15 – 20 cm vzdálených od sebe a do hloubky zhruba 0,5 cm. Semínka mírně přihrňte zeminou a pak pravidelně zalévejte.

Čím se zahušťuje špenát : Řešením je zahustit ho jíškou.

Čím zjemnit špenát : Jak zjemnit špenát

Chuť špenátu příjemně zjemníme přilitím mléka (může být i rostlinné) nebo smetany. Do špenátu můžeme během dušení také vyklepnout vajíčko, které rychle zamícháme.

Co nesnáší česnek

Nevhodnou předplodinou je tedy cibule, pór, pažitka atd. Ozimé obiloviny česnek zaplevelují. Naopak nejvhodnější předplodinou se nám jeví brambory, po kterých je půda dobře prohnojená a kvalitně hluboko zpracovaná. Po jahodách lze česnek pěstovat pouze za předpokladu, že nebyly napadeny háďátkem zhoubným.

Ve srovnání s jinou zeleninou je ale špenát stále velmi dobrým zdrojem železa. Ve špenátu se koncentrují dusičnany, které jsou obsaženy hlavně ve stoncích a v žilnatině listů. Pokud je špenát několikrát ohříván nebo je dlouhodobě udržován v teple, mohou se dusičnany přeměnit na dusitany.Špenát by měly konzumovat s mírou osoby trpící revmatismem a dnou. Dále se nedoporučuje pacientům se zánětem jater, ledvinovými nebo močovými kameny, osteoporózou, artritidou a záněty v trávicím traktu. Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou, která, jak potvrzuje také web LiveStrong, snižuje množství vápníku v těle.

Jak často jíst špenát : Špenát nepatří na talíř každý den

Přes všechny benefity, které jednotlivé složky nabízejí, by se špenát neměl na talíři objevovat každý den. Ideální množství je 2x týdně. Důvodem je vysoká přítomnost kyseliny šťavelové, která brání přirozenému vstřebávání vápníku ve střevech.