Jak semena vysévat

Nejlépe je využít připravený substrát pro výsev semen z odborné prodejny. Zeleninu lehce přitlačíme. Semena vyséváme v řídkém sponu ne hlouběji než 2 cm pod povrch. Dbáme na to, aby teplota v místnosti se pohybovala kolem 18 – 20°C, aby zde byly dobré světelné podmínky a také přiměřeně zavlažujeme.Pokud nehrozí silnější mrazy, můžete začít s výsevem klidně už v únoru. O to dříve pak můžete zeleninu sklízet. Pařeniště však prodlouží i dobu sklizně na konci sezóny ‒ ještě v zimě v něm můžete pěstovat některé druhy salátů. Teplota v pařeništi je vyšší než v zahradě, což pro rostliny vytváří skvělé podmínky.Salát vysazujeme ne příliš hluboko, děložní listy by měly být těsně nad zemí. Sázíme do sponu 20 x 20 cm. Nejlepší je sázet sazeničky střídavě v řádcích, nikoliv do čtverce, aby měly dostatek prostoru pro růst. Pokud chcete vysazovat salát v létě, volte odrůdy, které snesou i vysoké teploty.

Jaký salát pěstovat v létě : Pro letní výsadbu jsou vhodné např. tyto druhy – hlávkové saláty: Amur, Dětenická atrakce, Jupiter, Merkurion, ledové saláty: Pražan, Medimo, Miniko, Maximo, listové saláty: Rekord, Rosela, Citrin, Redin.

Kdy zasadit semínka salátu

Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu.

Jak dlouho klíčí salát : Semínka salátu za optimálních podmínek klíčí 3 až 7 dní. Důležitou roli při klíčení hraje také teplota. Semena salátu dosahují maximální klíčivosti při teplotě 25°C.

Kdy je nejlepší čas začít sázet na zahradě

1. Ideální doba k sázení první zeleniny je koncem února.
2. Půda je na sázení připravena tehdy, je-li rozmražená a snadno se rozpadá.
3. Pokud je půda příliš mokrá, zhoršuje se provzdušnění půdy a tím i kvalita půdy.
4. Pokud jste půdu na podzim kvalitně připravili na zimu tzn.

Předpěstování zeleniny – jak na to!

1. Nasypejte a navlhčete substrát. Naplňte pěstební misku nebo pěstební květináč speciálním substrátem a lehce jej přitlačte.
2. Vysejte semínka. Nyní zasejte semínka.
3. Přikryjte semena zeminou.
4. Zajistěte vysokou vlhkost vzduchu.
5. Zajistěte teplo.
6. Více vzduchu a světla.

Jak daleko od sebe sázet hlávkový salát

Například upřednostňovaná rozteč u hlávkového salátu je 20 centimetrů, zatímco volně pěstovaným odrůdám se dobře daří, když se sázejí 20-40 centimetrů od sebe. Semena pokryjte půdou v tloušťce přibližně jeden centimetr a polijte vodou.Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu. Záhon lze ochladit i zalitím.Doma za oknem můžete celoročně pěstovat také salát. Hlávkový se k tomu nehodí, doporučují se například odrůdy Dubagold, Dubared, Roden nebo Salanova. Postup je snadný: Stačí do truhlíku s vhodným substrátem vysít semínka a za 6 až 8 týdnů můžete sklízet. Snadno vzejde také rukola, řeřicha nebo pažitka.

Semínka můžete vysadit přímo na záhon cca 2 cm hluboko nebo rostliny předpěstovat. Některé saláty mohou růst až 80 dní – listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů. Listový salát však můžete sklízet kdykoliv v průběhu jeho vývoje a tak již po 25 dnech můžete dostat slušné množství salátu.

Kolik stupnu potrebuje salát : Požadavky na teplotu při pěstování salátu

Během celého dne udržujte teplotu ve fóliovníku/skleníku v rozsahu 10 až 21 stupňů Celsia. Pokud se venku oteplí, otevřete dveře, aby se vzduch v interiéru ochladil.

Jak rychle vyroste salát : Semínka můžete vysadit přímo na záhon cca 2 cm hluboko nebo rostliny předpěstovat. Některé saláty mohou růst až 80 dní – listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů. Listový salát však můžete sklízet kdykoliv v průběhu jeho vývoje a tak již po 25 dnech můžete dostat slušné množství salátu.

Jak se sází salát

Pokud budete zasazovat do menšího prostoru, zkuste dodržet alespoň 30 cm rozestup mezi srdíčky salátu. Při vysazování dbejte na to, aby sazeničky nebyly v přílišné hloubce a měly srdíčko nad zeminou. Pokud by byly zasazeny moc hluboko, listy by zahnívaly.

Zjednodušeně řečeno, do první tratě patří nejnáročnější plodiny, jde především o plodovou zeleninu či některé košťáloviny, celer, pórek či brambory. Půdu byste měli obohatit organickými hnojivy už na podzim. Do druhé tratě zařaďte zejména kořenovou zeleninu, také třeba salát, špenát a mangold.Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.

Co udělat aby se Netahly sazenice : Jak jsme již naznačovala, vytáhlé sazenice jsou mnohem zranitelnější na větrné poryvy, které se do nich více opírají. Je nezbytně nutné vytáhlé sazenice minimálně týden před výsadbou ven otužovat, tedy je postupně přivykat nelehkým venkovním podmínkám na větru a plném slunci.