Je to z toho důvodu, že pouze u oznamovacího způsobu určujeme slovesný čas. To znamená, že u rozkazovacího a podmiňovacího způsobu čas neurčujeme.Způsob Způsob nám určuje, zda někdo jen něco oznamuje (způsob oznamovací), rozkazuje (způsob rozkazovací) nebo si něco přeje či dává podmínku (způsob podmiňovací). Rod Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět.U sloves se dá určit OSOBA, ČÍSLO a ČAS. INFINITIV je neurčitý tvar slovesa, nedá se určit ani osoba, ani, číslo ani čas. Většinou končí na -t ( někdy -ci, -ct), např.: jít, vařit, volat, péct, říci….

Co Urcijeme u sloves : určujeme u nich OSOBU, ČÍSLO, ZPŮSOB a ČAS, později i ROD, VID a DOKONAVOST.

Kolik je zpusobu

Slovesné způsoby

Slovesa v češtině vyjadřují oznamovací, rozkazovací a podmiňovací způsob.

Jak se tvori budouci čas : Budoucí čas se tvoří pomocí WILL, které v češtině znamená něco jako “budu/budeš/bude…”. I will be sleeping. – Budu spát. Často se zejména v britské angličtině tvoří pomocí slovesa SHALL.

U podmiňovacího způsobu rozlišujeme čas přítomný a minulý. Tvoříme ho za pomoci slovesa BÝT (bych, bys, by, bychom, byste, kdybych, kdybys, býval by, kdybychom byli bývali,…) Použijeme ho, když chceme vyjádřit podmínku, přání, žádost nebo se snažíme o zdvořilost.

U podmiňovacího způsobu rozlišujeme čas přítomný a minulý. Tvoříme ho za pomoci slovesa BÝT (bych, bys, by, bychom, byste, kdybych, kdybys, býval by, kdybychom byli bývali,…) Použijeme ho, když chceme vyjádřit podmínku, přání, žádost nebo se snažíme o zdvořilost.

Jak poznat vid

Snadno vid poznáte, pokud si sloveso řeknete ve správném infinitivu a před něj vložíte sloveso bude (budu). Pokud to lze říct je sloveso NEDOKONAVÉ. Pokud to nelze říct, jde o sloveso DOKONAVÉ. Pokud byste s tím měli problém, je tu ještě výklad na škole v pyžamu.Stejně jako podstatná jména dělíme nejdříve na rody a poté na vzory i slovesa dělíme v rámci tříd na vzory. Nejjednodušší je v tomto ohledu 5. třída, která má pouze jeden vzor, a to dělá. U dalších tříd rozhodují o příslušnosti ke vzoru nejčastěji tvary přítomného času a tvary minulého času.Čtyřpísmenných kombinací je tedy 26 ^ 4 = 456976.

To znamená, že pokud budeš mít zámek, který má 3 nastavovací kolečka (kód je třímístný) a na každém z nich půjde navolit 10 možností (0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,), tak se to bude počítat 10×10×10 (10 na 3), což je 1000.

Kdy se používá předminulý čas : Předminulý čas se používá na vyjádření událostí, které se odehrály ještě před určitým bodem v minulosti. Tvoří se použitím pomocného slovesa had a minulým příčestím (v případě pravidelných sloves tvořeného přídáním koncovky -ed k základnímu tvaru slova, u nepravidelných třeba dohledat správný tvar).

Jak se tvoří budoucí čas ve francouzštině : budoucí čas – futur simple

Základní jednoduchá poučka dobrá k zapamatování praví: future simple = infinitiv + koncovka (avoir). Níže si ale jeho tvorbu vysvětlíme podrobněji. Budoucí čas se tvoří koncovkami -ai, -as, -a, -ons, -ez, -ont.

Jak poznat podmiňovací zpusob

Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí. Kdyby měla čas, seděla by často v kavárně a popíjela by tam kávu. Chtěla bych jet na dovolenou do Venezuely.

Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi. Kondicionál je rovněž možné využít k vyjádření zdvořilé žádosti (mohl byste mi prosím říci…).Složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být a příčestí činného. Podle časového příznaku rozlišujeme dva typy kondicionálu –⁠⁠ podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý.

Jaký je čas u Rozkazovacího způsobu : rozkazovací způsob (imperativ): Jdi! Jděme! Používaný ve větách rozkazovacích. Neurčuje se čas.