Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.Vápnit půdu lze celoročně, ale nejlepší doba k vápnění je v listopadu – na podzim. Vápno by se mělo aplikovat na zrytou a rozmělněnou půdu. Vápnění není nutné opakovat každý rok, závisí individuálně na spotřebě vápníku rostlinami a jeho přirozeném vyplavování z půdy v závislosti na množství srážek.Vápník ovlivňuje strukturu půdy

Vápnění dále zlepšuje půdní strukturu, zabraňuje slévání a vzniku půdního škraloupu, fyzikální vlastnosti půdy – zakořeňování rostlin, podporuje tvorbu účinného humusu, zlepšuje biologickou aktivitu a podporuje biologickou fixaci dusíku hlízkovými bakteriemi.

Kdy se dává dusíkaté vápno : Časně na jaře 2 týdny, v létě nejméně 1 týden před výsadbou lehce zapravit do zvlhlé půdy. Salát hlávkový, ledový salát : dávka 30 – 50 g.m/2. Časně na jaře 2 týdny, v létě nejméně 1 týden před výsadboulehce zapravit do zvlhlé půdy. Polníček, mrkev, okurky, špenát, ředkev, ředkvičky : dávka 30 – 50 g.m/2.

Kdy použít Dolomitický vápenec

Použití: Používá se na podzim po sklizni nebo na jaře před setím jedenkrát za 3 roky. Dolomitický vápenec se ručně, nejlépe po dešti, rozhodí lopatkou a zapraví do půdy, zarytím nebo zaoráním. Nevhodné pro kyselomilné rostliny.

Které rostliny nesnášejí vápno : Kyselomilné rostliny, jako jsou například kanadské borůvky, azalky, brusinky, rododendrony nebo hortenzie, nesnášejí vápno. To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci.

Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.

Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.

Kolik vápna na zahradu

Při pH půdy, které je větší než 7,2 nevápní se vůbec. Při pH 6,5–5,5 na 100 m2 aplikujte 10 kg vápna. Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna. Vápněte zpravidla 1x za 3–4 roky.Slouží jako neutralizační materiál proti účinkům kyselých průmyslových exhalátů. Použití: Používá se na podzim po sklizni nebo na jaře před setím jedenkrát za 3 roky. Dolomitický vápenec se ručně, nejlépe po dešti, rozhodí lopatkou a zapraví do půdy, zarytím nebo zaoráním.Jak dostat vápník do půdy

Vápenec: Je to nejběžnější způsob, jak zvýšit vápníkový obsah v půdě a zároveň upravit pH. Existuje několik typů vápence: Drcený vápenec: Skládá se z kamenů a štěrků a obvykle obsahuje jak vápník, tak hořčík. Mletý vápenec: Je to jemně mletý práškový vápenec, který se rychle rozpouští v půdě.

Košťáloviny (zelí, květák, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kedlubny, brokolice, pekingské zelí): náročné na Ca2+, vápníme na podzim, popř. 2-3 týdny před výsevem. Cibulová zelenina (cibule, česnek, pórek) snesou čerstvé vápnění, u pažitky lépe vápnit k předplodině.

Kdy zacit s prací na zahrade : S prací na zahradě začínáme až ve chvíli, kdy se teploty vyšplhají alespoň pár stupňů nad nulu. Zima nechává zahradu pocuchanou a ospalou, je potřeba ji revitalizovat, pomoci ji s rozevřením náruče velkému množství jarní energie.

Kdy se dává vápno : Dusíkaté vápno je možné použít na všechny půdy s výjimkou těžkých a jeho množství se odvíjí od účelu použití. Na podzim se používá k dezinfekci půdy (asi 100 g/m2), na jaře k základnímu hnojení (50 g/m2). Vždy ale min. 14 dnů až tři týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou.

Kdy hnojit Dolomitickým vápencem

Obsahuje 55% vápníku (CaCO3) a 35% hořčíku (MgCO3). Hnojivo se aplikuje na podzim (kořenová zelenina výhradně na podzim) nebo na jaře rozhozem na plochu. Hnojivo může být přidáváno i do kompostů.

Vápníme mletým vápencem a nebo hnojivovým vápnem (např. dusíkaté vápno), nikoli tedy hašeným vápnem či sypkým vápenným hydrátem.Nejvhodnější dobou pro zalévání zahrady je brzy ráno, když ještě padá rosta, je chladno a vzduch i půda jsou vlhké. Voda se během dopoledne vsákne a je rostlinám k dispozici v době, kdy jí nejvíce potřebují. Pokud ráno nemáte čas, nebo prostě jen nejste ranní ptáče, zahradu můžete zalévat také večer.

Co se dělá na jaře na zahradě : Zkontrolujte chodníky, zídky a ploty, abyste si mohli naplánovat případnou opravu a vše bez problémů stihli. Shrabejte nepořádek z trávníku, odstraňte staré listí, mech a větve. Vyčistěte skalku i zahradní jezírko. Zkontrolujte vybavení, ukliďte si v zahradním domku a zvažte, co bude potřeba pořídit na novou sezónu.