Paleozoikum (z řec. paleos, starý a zóé, život), česky prvohory, je nejstarší ze tří geologických ér fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Podle současného datování tato éra zahrnuje období před 541 až 252 miliony let a trvala zhruba 289 milionů let.Koncem prvohor byly již bohatě osídleny i oceány, usazeniny na dně moří, jezera, řeky a souše. Vytvořil se půdní pokryv, který měl velký význam pro rozmanitost života na souši. Prvohorní usazeniny a vyvřeliny se zachovaly na mnoha místech světa.Éra paleozoika (prvohor) se dělí na šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Trvala zhruba 289 milionů let a zahrnuje období před 541 až 252 miliony lety.

Kdy byl devon : Svrchní hranice se opírá o goniatitovou faunu. Devon trval přibližně 55 miliónů let (asi před 410 až 355 mil. lety – viz str. 196) a klima se asi příliš nelišilo od dnešního (neexistovala velká zalednění).

Kdy končí Třetihory

Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů. Pokračovalo oddělování světadílů. Ve třetihorách vyvrcholilo Alpínské vrásnění.

Kdy skončily druhohory : Druhohory začaly asi před 252 miliony let a skončily před 66 miliony lety.

Perm. Permské vymírání, k němuž došlo před 251,4 milionu let, bylo spolehlivě nejničivější ze všech. Nenávratně zmizelo 90–95 % druhů v mořích a okolo 70 % druhů na souši. Podle datování nálezů v jižní Číně (pomocí izotopů uranu, olova a zirkonu) trvalo toto vymírání krátce, pouhých několik set tisíc let.

Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů.

Kdy byly starohory

Proterozoikum (algonkium, starohory) označuje eon, který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie.Terciér (třetihory) je označení pro geologické období Země zahrnující geologické periody paleogénu a neogénu. Období v roce 1760 na základě studia sedimentů v předhůří Alp označil Giovanni Arduino jako „montes tertiarii“. Jako geologické období byly třetihory popsány až v 19. století.V roce 1983 byla hranice čtvrtohor stanovena na 1,8 miliónu let. Badatelé však namítali, že před 1,8 milióny lety nedošlo (z geologického hlediska) k žádné podstatné změně. V roce 2009 proto Mezinárodní komise pro stratigrafii posunula hranici čtvrtohor až do období před 2,588 milióny let.

Proterozoikum (algonkium, starohory) označuje eon, který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie.

V jakém období žijeme : Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země.

Jak dlouho trvalo Hadaikum : Hadaikum (před 4,0 – 4,5 miliardami let)

Z hadaika, které trvalo prvních asi 0,5 miliardy let, neznáme žádné doklady života. Objevují se až v archaiku.

Co je charakteristicke pro konec třetihor

Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Alpínské vrásnění skončilo v Evropě v době miocénu. Konec terciéru je charakteristický zhoršením podmínek klimatu, častá jsou zalednění. Pro počátek paleogénu bylo rovněž typické zhoršení klimatických podmínek, to se vše vrátilo zpět do starých kolejí.

Dnes žijeme v holocénu, v době kterou považujeme za meziledovou.Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky.

Jak dlouho trvaly starohory : Proterozoikum (algonkium, starohory) označuje eon, který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie.