Kvartér (čtvrtohory) je označení pro geologickou periodu, která zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let. Je nejmladší ze tří period kenozoika. Dělí se na starší pleistocén a mladší holocén.Geologická současnost se nazývá holocén. Čtvrtohory jsou obdobím vývoje člověka. Čtvrtohorní horniny jsou zastoupeny převážně sypkými usazeninami. Nejrozšířenější jsou svahové hlíny a sutě, štěrkové a pískové náplavy řek, písky a spraše, rašeliny a horniny vzniklé činností člověka (odpadové haldy).kvartér neboli čtvrtohory, antropozoikum, je nejmladší geologická éra, trvající až dosud (doba trvání je 1, 6 nebo 1, 8 až 2 mil. let). Hranicí vůči terciéru a zdůvodněním oddělení kvartéru od terciéru bylo původně objevení se člověka (hominid), dnes však jeho výskyt je znám i z pliocénu.

Jak dlouho trvaly čtvrtohory : Čtvrtohory neboli kvartér jsou nejmladším geologickým útvarem planety Země. Čtvrtohory představují posledních 2,59 miliónů let, což ve srovnání s celkovým stářím naší planety činícím asi 4,6 miliardy let, je opravdu jen nepatrný zlomek.

Kdy skončily Třetihory

Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů.

Kdy začínají čtvrtohory : Čtvrtohory – nedávná minulost i současnost

Čtvrtohory jsou dobou člověka. Jejich začátek se dlouho kladl do doby před 1,8 miliony let, dnes je však hranice posouvá hlouběji do minulosti – na 2,6 milionů let. Čtvrtohory – doba člověka. Čtvrtohory dělíme na pleistocén a holocén, který začal před 12 000 lety.

Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země.

Čtvrtohory neboli kvartér jsou nejmladším geologickým útvarem planety Země. Čtvrtohory představují posledních 2,59 miliónů let, což ve srovnání s celkovým stářím naší planety činícím asi 4,6 miliardy let, je opravdu jen nepatrný zlomek.

Co je po třetihorách

Terciér (třetihory) je označení pro geologické období Země zahrnující geologické periody paleogénu a neogénu. Období v roce 1760 na základě studia sedimentů v předhůří Alp označil Giovanni Arduino jako „montes tertiarii“. Jako geologické období byly třetihory popsány až v 19. století.Kenozoikum se dělí na tři periody: Kvartér (čtvrtohory) (asi 2,588 Ma až do současnosti) Neogén (asi 23,0 Ma – 2,588 Ma) Paleogén (asi 66,0 – 23,0 Ma)Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů. Pokračovalo oddělování světadílů. Ve třetihorách vyvrcholilo Alpínské vrásnění.

kenozoikum (třetihory a čtvrtohory) – éra savců

Na jaké skupiny se dělí savci : Savci se dělí na: podtřídu vejcorodí (Prototheria) s řádem ptakořitní (Monotremata) a podtřídu živorodí (Theria).

Jak se vyvinuli savci : Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů).

Kdo je největší savec na světě

Největším savcem světa je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Nejdelším jedincem světa, který byl kdy zaznamenán byla samice plejtváka obrovského vyplavená v roce 1909 u Grytviken (Jižní Georgie, Falklandské ostrovy) v jižním Atlantiku, která měřila na délku 33,6 m.

Současné druhy savců jsou potomky převážně nočních druhů, žijících v období druhohor. Plně denní formy savců se začaly objevovat až po vymírání na konci křídy v období počínajícího paleocénu před asi 66 miliony let. Větší savci se objevili už dříve než po miliónu let od události, která vyhubila dinosaury.Dožije-li se například žralok bílý 30 let, snadno si spočítáte, že mu tlamou projde kolem 30 tisíc zubů. Pokud hledáme živočicha s největším počtem trvalých zubů, tady vynikají savci. V moři je to delfín dlouholebý. Má až 252 zubů.

Kdo má nejvetsi jazyk : Novou rekordmankou s nejdelším jazykem na světe se stala Chanel Tapperová. Její jazyk měří 9,75 centimetru a sedmnáctiletou teenagerku zapsali do Guinnessovy knihy rekordů. Chanel Tapperová je majitelkou nejdelšího jazyka na světě.