Dobrý den, ve většině případech se omítky (čisté) provádí před litím anhydritu – finální vrstvu (barvu) je třeba ale nechat až po podlahách. Při realizaci se mohou lehce postříkat stěny – někde víc, někde míň. Není to jen o šikovnosti "liče", záleží i na tekutosti směsi a lité tloušťce anhydritu.Podlahy je vhodnější provádět až po dokončení omítek. Snadněji se totiž instalují obvodové dilatace. Navíc se omezí pohyb po podlahových vrstvách, a tudíž i zátěž a znečištění, které s sebou nese realizace omítek. Kromě toho nedochází k dalšímu „přinášení“ vlhkosti do prostoru, což by zpomalilo vysychání potěrů.Venkovní omítky, ať již jde o jádrové nebo štukové anebo jakékoli jiné, by měly do zámrzu nejen proschnout, ale i vyzrát. Je na to zapotřebí 4 až 6 týdnů. To znamená, že bychom měli omítat nejpozději do poloviny října a stejně si pečlivě všímat dlouhodobé předpovědi počasí.

Jak natáhnout omítku : Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).

Kolik se dává vrstev štuku

Nanášejte vždy jen slabou vrstvu a nabírejte jen malé množství, protože jinak by vám štuk padal na zem. Postupujte tak, že štuk nejdříve vtlačujte do stropu a poté uhlazujte. Ovšem opatrně, aby se vám netrhal. Štuk nechte zavadnout a stejně natáhněte druhou vrstvu, která půjde mnohem lépe.

Jak dlouho schne nová omítka : Omítky musí být vyzrálé

Vápenné štuky potřebují alespoň 4 týdny při teplotě okolo 20 °C a alespoň mírné vlhkosti. Při velkém suchu se zrání zastaví, stačí ale zdi pokropit vodou a proces se opět spustí.

Na rozdíl od jádrové omítky štuk schne a zraje velmi rychle. Do výmalby stropů i stěn se tak můžete zpravidla pustit už po 24 hodinách od štukování.

Levnější, méně pracnou a rychlejší metodou je položení nové keramiky na původní obklad. Musí však být splněna základní podmínka, tedy to, že původní dlažba nebo obklad je bez trhlin a musí perfektně držet na podkladu. Zda pod původním obkladem nejsou dutiny, odhalíte poklepem.

Kdy dělat vnitřní omítky

Systémové skladby vnitřních stěn

Vnitřní omítky se provádí po vyzdění stavby, když je zdící malta dostatečně vyzrálá a vlhkost zdiva v letním a zimním období nepřekračuje stanovenou mez. V zimním období je nutno podklad před omítáním temperovat min. 2 – 3 dny předem na teplotu alespoň + 5 °C.Samotné omítání bez materiálu pomocí omítacího stroje se pohybuje od 50 Kč do 100 Kč za metr čtvereční dle firmy. Pokud si firma doveze sama materiál cena omítání je od 200 Kč do 300 Kč za metr čtvereční dle použitého typu materiálu.Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky.

Postup při nanášení štuku

Nechte první vrstvu trochu zaschnout a až omítka přestane lepit, naneste vrstvu druhou a dejte si pozor na všechny nerovnosti. Jakmile začne štuk na některých místech schnout a světlat, rozmyjte ho. Molitanový filc na hladítku namočte ve vodě a hlaďte s ním povrch stěny ve velkých kruzích.

Jak silná vrstva štuku : Můžete čímkoliv, třeba i vrtačkou. Štuk máte připravený, jde se na to. Pomocí ocelového hladítka rovnoměrně natáhněte 2 – 3 mm silnou vrstvu. Ta musí před dalším nátěrem zaschnout.

Kolik vrstev malby na novou omítku : jsou potřeba 2–4 vrstvy, dlouho schne.

Jaký je rozdíl mezi štukem a omítkou

Zatímco jádrová omítka je shodná s omítkou pro interiérové použití, štuková vrstva obsahuje vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Mimo tyto minerální omítky existují především pro finální úpravu zateplovacích systémů omítky dodávané v pastovité formě, kde pojivem jsou akryláty nebo silikony.

jsou potřeba 2–4 vrstvy, dlouho schne.Údaj 24 hodin vyjadřuje min. hodnotu zasychání lepicí malty, avšak každý odborník ví, že tato doba je závislá na tloušťce vrstvy lepidla, formátu a druhu dlažby, druhu podkladu a šířce spár. Ve Vašem případě bych vzhledem k podkladu a velikosti dlažby doporučoval zatížení min. po 24, lépe však po 48 hodinách.

Co na podlahu v dílně : Rozlitý olej, ředidlo, nářadí, co občas spadne na zem – to všechno musí vydržet podlaha v garáži a dílně. Proto existují epoxidové stěrky a potěry, které jsou přesně pro takovou zátěž uzpůsobené.