Kdy je nejlepší vysadit sazenice hlávkového salátu Obvykle se vysazují od března do konce dubna, ale důležitá je i denní doba. Nejvhodnější pro výsadbu je pozdní odpoledne – podvečer. Nezapomeňte sazenice salátu dobře zalít.Sazenice salátu

Na záhony přesazujeme v době, kdy již nehrozí jarní mrazy, protože salát nesnáší pokles teploty.Salát vysazujeme ne příliš hluboko, děložní listy by měly být těsně nad zemí. Sázíme do sponu 20 x 20 cm. Nejlepší je sázet sazeničky střídavě v řádcích, nikoliv do čtverce, aby měly dostatek prostoru pro růst. Pokud chcete vysazovat salát v létě, volte odrůdy, které snesou i vysoké teploty.

Proč se nedělají hlávky na salátě : Někdy se přihodí, že salát začne vytvářet květní stonky ještě dříve, než se vůbec začnou tvořit hlávky. A právě toto je důsledek nevhodné volby odrůdy. Každá odrůda je vždy spojena s typickým obdobím výsevu i výsadba předpěstovaných sazenic. Pokud se oproti tomuto pevně danému termínu opozdíte, váš salát vykvete.

Jak daleko od sebe sázet hlávkový salát

Například upřednostňovaná rozteč u hlávkového salátu je 20 centimetrů, zatímco volně pěstovaným odrůdám se dobře daří, když se sázejí 20-40 centimetrů od sebe. Semena pokryjte půdou v tloušťce přibližně jeden centimetr a polijte vodou.

Proč je hlávkový salát hořký : Nahořklou chuť salátu nejčastěji způsobuje nedostatečná zálivka během pěstování a pozdní sběr v době, kdy už začínají zelené listy vybíhat do květů. A zatímco hlávkový salát může zhořknout celý, u ledového se mění chuť pouze košťálu, který je možné snadno vyříznout.

Osivo vyséváme v lednu až únoru do bedniček.

Semínka klíčí za 3–7 dní. K vyklíčení potřebují světlo, proto je jen slabě posypeme zeminou, povrch utužíme a opatrně zaléváme, lépe rosíme zavlažovačem. K výsadbě na záhon má mít sazenice 3–5 pravých listů.

Pokud nehrozí silnější mrazy, můžete začít s výsevem klidně už v únoru. O to dříve pak můžete zeleninu sklízet. Pařeniště však prodlouží i dobu sklizně na konci sezóny ‒ ještě v zimě v něm můžete pěstovat některé druhy salátů. Teplota v pařeništi je vyšší než v zahradě, což pro rostliny vytváří skvělé podmínky.

Jak uchovat hlávkový salát

Odkrojte mu dole kus stonku, položte ho na talířek s vodou a dejte jej do lednice. Když budete vodu denně vyměňovat, celá hlávka salátu zůstane čerstvá o pár dní déle. Čas od času může také znovu odkrojit kus stonku. Hlávku salátu nikdy nekrájejte, ale postupně jen odebírejte svrchní listy.Některé saláty mohou růst až 80 dní – listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů. Listový salát však můžete sklízet kdykoliv v průběhu jeho vývoje a tak již po 25 dnech můžete dostat slušné množství salátu.Srpen je parný měsíc, ale pokud semínkům (a především již klíčícím rostlinkám) dopřejeme dostatečnou vláhu, můžeme sít některé plodiny i nadále. Stále je možné vysévat ředkvičky, saláty, špenát, mangold, ale i ředkve a vodnice.

Kdy je nejlepší čas začít sázet na zahradě

1. Ideální doba k sázení první zeleniny je koncem února.
2. Půda je na sázení připravena tehdy, je-li rozmražená a snadno se rozpadá.
3. Pokud je půda příliš mokrá, zhoršuje se provzdušnění půdy a tím i kvalita půdy.
4. Pokud jste půdu na podzim kvalitně připravili na zimu tzn.

Jak dlouho vydrží salát v lednici : Jiří Král odhaduje, že při zajištění dostatečného chladu a dodržování hygienických opatření salát vydrží tři až čtyři dny.

Jak dlouho vydrží hlávkový salát : Skladování Ledový salát v celku lze uchovávat v chladničce v zásuvce na zeleninu až dva týdny. Již nakrojený a uložený v plastovém sáčku vydrží až týden.

Co zasadit jako prvni

Zjednodušeně řečeno, do první tratě patří nejnáročnější plodiny, jde především o plodovou zeleninu či některé košťáloviny, celer, pórek či brambory. Půdu byste měli obohatit organickými hnojivy už na podzim. Do druhé tratě zařaďte zejména kořenovou zeleninu, také třeba salát, špenát a mangold.

Až týdenní uskladnění v chladu lednice zvládnou borůvky, růžičková kapusta, květák, mandarinky, zelené fazole, papriky, rukola, pórek, hlávkový salát, hroznové víno, ale i cukety. O něco méně vydrží meruňky, nektarinky, broskve a švestky. Zpravidla je to 5 až 7 dní.Semena vyséváme od poloviny února do truhlíků nebo od dubna přímo do řádků a později sazenice vyjednotíme na vzdálenost asi 15 centimetrů. Předpěstované sazenice vysazujeme do hlubší rýhy. Přesadíme je v době, kdy jsou silné jako tužka, jemné kořeny jim zkrátíme na polovinu a nadzemní listy asi o dvě třetiny.

Jak hluboko zasít pórek : Nepřetržitou sklizeň si po prvním výsevu zajistíme dalším (pozdějším) výsevem. Rostliny sázíme je do hloubky asi 10 cm a pěstujeme je cca 15 cm od sebe.