Barrandien zaujímá podstatnou část tepelsko-barrandienské oblasti. Na severu mezi Kostelcem nad Labem a Rakovníkem se noří pod karbonské a křídové sedimenty, na západě je ohraničen východním okrajem karbonu manětínské a plzeňské pánve a východními okraji masívů čisteckého, stodského a kdyňského.Druhou část pak představují prvohorní usazené a vulkanické horniny označované jako Barrandien. Celá oblast je prostoupena tělesy prvohorních hlubinných vyvřelin (například žuly). Zároveň je na některých místech překryta usazenými horninami z mladších prvohor, druhohor a třetihor.Z geologického hlediska jde o izolovaný pozůstatek starého horstva, jehož spodní vrstvy pocházejí z mladších starohor. Na nich jsou usazeny mladší vrstvy, které již v některých místech vystupují na povrch. Zdejší nálezy tedy zahrnují převážné období starších prvohor – geologické útvary kambrium, ordovik, silur a devon.

Co objevil Joachim Barrande : Francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande věnoval téměř pětačtyřicet let svého života studiu českých silurských skal a zkamenělin ve středních Čechách, tím proslavil Čechy a také Skryje. V údolí řeky Berounky kolem Skryjí a Týřovic vystupují na zemský povrch vrstvy nejstaršího útvaru prvohor, kambria.

Co je nejznámější hornina

Zřejmě nejznámější hlubinnou horninou je žula. Je tomu tak proto, že patří mezi nejrozšířenější horninový typ a často se využívá jako stavební, obkladový ale i sochařský kámen.

Kde je česky masiv : Český masiv součást (troska) evropského variského neboli hercynského orogénu neboli variscid (hercynid); zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo-Přerov-Karviná (za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky) a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska.

Když v roce 1830 francouzského panovníka svrhla revoluce, emigroval Barrande společně s rodinou Bourbonů a přes Anglii a Skotsko se dostal do Čech. Bylo mu třiatřicet, zabydlel se v Praze na Malé Straně, naučil se česky a záhy se zařadil do vzdělaných kruhů české společnosti.

Joachim Barrande [žoakim barand] (11. srpna 1799 Saugues, Francie – 5. října 1883 Frohsdorf, Rakousko-Uhersko ) byl francouzský inženýr a paleontolog, který se stal celosvětově známým vědcem svým průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.

Co to je rula

rula hornina vzniklá intenzívní (mezozonální až katazonální) regionální metamorfózou – @ meta-morfismus. V typické podobě jeví zřetelné páskování (foliaci), tj. střídání břidličnatě štípatelných pásků se zrnitými.Vyvřelé horniny byly vytvořeny ochlazováním roztaveného magmatu. Metamorfované horniny vznikly přeměnou (tepelnou a tlakovou) starších hornin. Nové krystaly v hornině se vytvářely za působení tlaku a podle něho jsou také orientovány.Český masiv je zbytkem rozsáhlého variského neboli hercynského orogénu (geologické označení pro pásemné pohoří – horstvo), který byl vyvrásněn při variské (= hercynské) orogenezi (vrásnění) hlavně v intervalu mezi 380-300 miliony let před přítomností, tj. v době od středního devonu do svrchního karbonu.

Český masiv je jednou z nejrozsáhlejších a nejzachovalejších oblastí evropského variského horstva, které bylo vyvrásněno v období od středního devonu do svrchního karbonu před 380 až 300 miliony let. Jeho vývoj byl spojen s kolizí prvohorních kontinentů Gondwany a Laurussie.

Kdo byl Barrande : Francouz, který byl spjat s Čechami, vystudovaný stavební inženýr, učitel, vychovatel a především geolog a paleontolog, tím vším byl Joachim Barrande. Budoucí významný geolog se narodil 11. srpna roku 1799 v městě Saugues v jižní Francii.

Jak vzniká Svor : svor metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen.

Co je Melafyr

Melafyr, moderně zvaný bazaltandezit či paleobazalt, je výlevná vyvřelá hornina bazaltového až andezitového složení. Hornina pochází z období karbonu až triasu. Má barvu šedočernou, melafyrové mandlovce spíše červenohnědou.

Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické (vyvřelé) horniny sedimentární (usazené) horniny metamorfované (přeměněné)Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Pokud jsou břidlice dále vystaveny vyššímu tlaku a teplotě, vznikají z nich přeměněné horniny označované jako krystalické břidlice.

Kdy bylo variské vrásnění : variské vrásnění neboli hercynské vrásnění (orogeneze) je vyvrcholení paleozoického orogenního cyklu. Probíhalo v devonu až permu a zahrnuje více tektonických fází (stratigrafi).